Jdi na obsah Jdi na menu
 


RŮZNÁ ZAMYŠLENÍ

10. 6. 2021

Obracím se k Bibli a srovnávám současnost s pradávnými proroctvími. Bible je inspirovaná kniha a ten, kdo ji inspiroval, věděl, jak se bude rod Homo sapiens vyvíjet. Došel až k důležitém bodu, Druhému příchodu Ježíše Krista na Zem, kterým budou zakončeny dějiny této etapy vývoje společnosti a všechno na Zemi se promění. Druhému příchodu Ježíše Krista mají předcházet velké apokalyptické události, a po nich  má nastat období tisíc let míru. Nevíme, kdy změna vyvrcholí, může to být za rok, za deset let nebo i později. Boží zásah takového rozměru má svůj důvod. Kdyby Bohu na člověku nezáleželo, nechal by nás, ať se tu zničíme sami. Bůh - absolutní Dobro – Láska, má s námi, s každým jednotlivcem, nějaký záměr. Boží lásku chápu jako sílu, která udržuje v řádu vše viditelné i neviditelné ve vesmíru. S lidskou rasou má záměr i Jeho protivník Satan, pán chaosu a zmaru a ten nabádá člověka, aby se Božímu řádu vzpíral.

Bůh a Satan stojí antagonisticky proti sobě, není mezi nimi možný kompromis. My, lidé se pohybujeme v obou těchto sférách a stává se nám, zvláště v současnosti, že nerozeznáme, co je dobré a co zlé. Často to nerozeznají ani představitelé mocností, kteří se utápějí ve stozích zákonů, které si na sebe vymysleli. Bůh byl se svým Zákonem daleko jednodušší. Má deset stručných, nekompromisních bodů. Jeho Desatero má absolutní hodnotu.

 

Desatero Božích přikázání

1. V jednoho Boha věřit budeš

2. Nevezmeš jména Božího nadarmo

3. Pamatuj, abys den sváteční světil

4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl

a dobře ti bylo na zemi

5. Nezabiješ

6. Nesesmilníš

7. Nepokradeš

8. Neřekneš křivého svědectví proti bližnímu svému

9. Nepožádáš manželky bližního svého

10. Aniž požádáš statku jeho.

 

Ježíš věděl, že lidský život v duálním světě, v působení dobra i zla, není snadný, a proto přidal k Božímu zákonu ještě jeden bod: „Budeš milovat Boha nade všechno, a bližního svého jako sebe samého.“

Jak je to s láskou k Bohu? Jsme schopni milovat Boha, kterého jsme nikdy neviděli, nade všechno?

Je mnoho druhů lásky. Je láska milenecká, jiná je láska manželů, kteří spolu prožili celý život, láska mateřská, láska k vlasti, k životu atd.. Bohu vyjádříme lásku tím, že budeme respektovat Desatero a Ježíši tím, že mu věnujeme kousek svého času v modlitbách. On potřebuje naše modlitby pro své milosrdenství. Modlitbami zachraňujeme duše pro království nebeské – pro království lásky.

Působí na nás Dobro i Zlo a podle toho se také chováme. Někdy dobře, jindy hůř. Je to právě Ježíš, kdo může smýt naše viny, pokud jich upřímně litujeme a poprosíme Ježíše o jejich odpuštění.

 

31. 5. 2021 

Je konec května roku 2021 a světu se ulevilo, protože korona virus Covid-19 se zdá být zažehnán. Je to opravdu tak? Připadá mi, že tato nemoc přišla na svět jen proto, aby se mohlo očkovat. Obrovské zadlužení států a poškození ekonomiky je vedlejším, velmi důležitým produktem této nemoci. Šlo o očkování a mnozí věřící lidé před ním byli varováni již před deseti lety http://mdmlastprophet.com/tag/vaccination/ (http://www.varovani.org/html2/613.html).

Někteří lékařští specialisté nedoporučují nabízené vakcíny, dokonce před nimi varují, současně však chápu vlády jednotlivých zemí, že naléhají, aby se očkovalo co nejrychleji a co nejvíc. Mají odpovědnost za zdraví svých národů a neznají jinou možnost, jak infekci zastavit. Můžeme se jen dohadovat, proč se děje, to co se děje.

Jiný pohled nás upozorňuje, že korona nám ukázala, bez čeho všeho se můžeme obejít a jak k sobě hledat cestu, když jsme zavřeni v bytě a nemůžeme cestovat, navštěvovat přátele, kulturní a sportovní zařízení, chodit do obchodů a mít starost o své rodiny a jejich zabezpečení.  

Je ještě jeden pohled. Pandemie může být součástí biblické apokalypsy. Než vystoupil Ježíš na nebesa, slíbil svým učedníkům, že se vrátí a poučil je, jaká bude doba krátce před Jeho příchodem. Apoštolové chtěli vědět, jaká budou znamení Jeho příchodu a „skonání věku“.

Ježíš jim odpověděl:

„Budete slyšet válečný křik a zvěsti o válkách. Hleďte, abyste se nelekali, musí to být. Povstane národ proti národu, na mnoha místech bude zemětřesení a hlad, ale to bude teprve začátek bolesti.“  

Ježíš je upozornil, že nastane pronásledování křesťanů, rozmnoží se nenávist a nepravosti, jedni budou zrazovat druhé, vychladne láska mnohých, zkrátka lidstvo projde velikým utrpením. Ježíš však slíbil:

„Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“

Čekáme na příchod Ježíše Krista a pokud žijeme v apokalyptické době, čeká nás mnoho trápení. Všechno zlé se však nemusí splnit v plné míře. Tyto řádky píši, protože věřím, že tápající lidstvo může spasit jedině Bůh. Přiblížit se mu můžeme modlitbami. Modlitby nejsou jen jednostranné volání. Panna Maria říká, že Modlitba posvátného růžence může zastavit i válku. Ať už je před námi cokoliv, nejsme osamělí, máme Ježíše Krista. Vrátí se „s velikou mocí a slávou“, připraven pomoci každému, kdo bude pomoc potřebovat a  bude o ni stát.

 

Vyznání víry

Věřím v Boha, Otce všemohoucího,

Stvořitele nebe i země,

i v Ježíše Krista, Syna Jeho jediného,

Pána našeho,

jenž se počal z Ducha svatého,

narodil se z Marie Panny,

trpěl pod pontským Pilátem,

byl ukřižován, umřel a pohřben jest,

sestoupil do pekel,

třetího dne vstal z mrtvých,

vstoupil na nebesa,

sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,

odkud přijde soudit živé i mrtvé

Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou,

společenství svatých, odpuštění hříchů,

těla vzkříšení a život věčný. Amen.

 

Má zamyšlení jsou určena lidem, kteří připouštějí, že Bůh je nade vším. Nad přírodou, nad člověkem i nad dějinami. V duchu slyším otázku, proč tedy neudělá něco proto, aby nebyly války a různé pohromy. Války jsou věcí lidí, pro války se rozhoduje člověk svou svobodnou vůlí. Vyhlašují je sice vlády, ale přispíváme k nim všichni. Kdyby bylo na zemi méně hněvu, nenávisti, žárlivosti, sobectví, strachu…, bylo by na naší hostitelské planetě ovzduší nepřející válkám a války by nebyly. Jsme zde jen hosty.

Náš domov je království nebeské a konec času je také dobou, v níž bude každému určeno místo, kde se bude odvíjet jeho další existence. Ježíš to říká perem Matoušovým takto:

„Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata, druhá ponechána.

Dva budou na poli. Jeden bude přijat, druhý ponechán.“

Druhý příchod Ježíše popsal Matouš jako velkolepou událost, při které sehrají svou roli slunce, měsíc i hvězdy. Pokud jde o lidi, „všechny čeledi země uzří přicházet Syna člověka na oblacích nebeských s velikou mocí a slávou.“ 

Ježíš dává i pokyny, jak se v té chvíli zachovat:

„Kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal,kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.“

Židům radí, aby uprchli do judských hor.

Matouš toho zaznamenal více, já jsem vybrala jen slova, která nás mohou na tuto událost připravit.

 

Současnost si musí každý zhodnotit sám a sám si rozhodnout, jestli velké události, které se odehrávají v přírodě i ve společnosti, jsou přirozené nebo jsou předzvěstí něčeho, co lidstvo dosud nezažilo a na co bychom měli být připraveni morálně i psychicky.

 

Jak se připravit na budoucnost, ať už bude jakákoliv? Dát si do pořádku své svědomí, být laskavý k lidem kolem sebe a pochopit, že nikdo nejsme středem vesmíru. Kdo chce udělat něco navíc, ať přidá modlitby.

 

Modlitby k andělům

 

Ke svatému Michaelovi

Svatý archanděli Michaeli,

braň nás v boji proti zlobě a

úkladům ďáblovým.

Kníže nebeského vojska,

svrhni božskou mocí do pekelné propasti

Satana a zlé duchy,

kteří usilují o zkázu duší.

 

Ke svému ochránci

Anděle boží, strážce můj,

rač vždycky být ochránce můj.

Mne vždycky veď a napravuj,

ke všemu dobrému mne vzbuzuj,

ctnostem svatým mne vyučuj,

ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj.

Tělo, svět, ďábla přemáhám,

na tvá vnuknutí pozor dávám.

A tak s tebou ve spojení,

ať setrvám do skonání,

po smrti pak v nebi věčně

chválím Boha ustavičně.

 

Prosba o ochranu k Panně Marii

Pod ochranu Tvou se utíkáme svatá Boží Matičko,

prosbami našimi nezhrdej v potřebách našich

a ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky.

Panno slavná a požehnaná, Paní naše, Prostřednice naše,

Orodovnice naše.

U Syna nám smilování vypros,

Synu svému nás doporuč,

K Synu svému nás doprovoď.

 

Tyto modlitby jsou staré a odpovídá tomu i jejich jazyk, ale vzkaz je stále aktuální.

 

28.5.2021

Ježíš neříká, kdy přijde konec časů, jen upozorňuje, že by to měli lidé poznat sami podle symptomů doby. Každý si musí zhodnotit sám, jak vnímá současnost. Já ji vnímám jako plnou protikladů, mezi nimiž začíná převažovat zmatenost, nenávist, sobectví, pomluvy, strach, prostě negativa. Tak nějak to na nás chrlí televize.

Mezi negativa patří strach. Poslední dva roky na nás útočil velmi silně a mám obavu, že se to v blízké budoucnosti příliš nezlepší. Strach je zbraní Zlého a neměli bychom mu podléhat. Vystrašený člověk je manipulovatelný. Nevíme, co nás čeká. Třeba se obzor vyjasní a napětí ustoupí. Zdá se však, že lidská společnost, pokud jde o vědu a techniku, směřuje k vrcholu, ale duchovní oblast, umění, náboženství a morálka, jsou  na hlubokém sestupu. Podle Bible už to tu jednou bylo. Poznání se tehdy velmi rozšířilo a zneužilo do té míry, že když Bůh pohlédl na planetu Zemi, viděl, že je celá zkažená, všechno tvorstvo pokazilo vinou člověka svou cestu.

Kladu si otázku, co může být hranicí, kterou Bůh nedovolí překročit. Jsou to plánované lety na Mars nebo genetické pokusy s lidmi? Změna člověka nebo docela vytvoření nového člověka? Robotizace, která by mohla ovládnout člověka? Těch možností je mnoho, možná všechno dohromady. Určitě však před potopou v tom nešťastném seznamu  nechyběla totální zkáza morálky.

Když je člověk bezradný, vždycky se může obrátit k Bohu a poprosit ho o ochranu. Proto přidávám modlitbu pro rodiče, kteří milují své děti.

Rodičovské požehnání

Pane Ježíši, vztáhni svoji ruku

na moje děti a vnuky

a požehnej jim.

Prosím Tě, zahrň je svým

milosrdenstvím a láskou.

Smiluj se nad nimi  a odpusť

jim všechny hříchy.

Přikryj je svou krví a chraň

jejich mysl, srdce i vztahy.

Uzdrav svou láskou všechna

citová zranění jejich srdcí.

Osvoboď je od vlivů Zlého

a ochraňuj je na cestách.

Pane Ježíši, ve Tvém jménu

jim žehnám a vyprošuji pokoj duše,

čistotu srdce a osvobození

od zlých myšlenek, slov a skutků.

Žehnám jim, aby dostali lásku,

radost, pokoj, životní moudrost,

chuť k modlitbě a k plnění

svých povinností, srdce plné

lásky k Tobě a k lidem.

Chraň je v životě před úklady Zlého,

před závislostmi různého druhu

a před nemravností.

Požehnej jim a daruj pokoj duše

 a vše potřebné pro život.

Žehnám jim ve Tvém jménu,

Aby byli zdraví duchovně,

duševně i tělesně, aby přišli

do nebe s celou naší rodinou.

Pane Ježíši, děkuji ti, že při nich stojíš

a že jim žehnáš.

Požehnej i mně, abych se k nim

chovala s Tvou trpělivostí,

moudrostí a láskou.

Amen.

 

25. 5. 2021

K modlitbě Otče náš patří i modlitba k Panně Marii. Maria je Prostřednicí mezi námi a jejím Synem Ježíšem Kristem. Přináší mu naše prosby a prosí za nás. Bůh ji ustanovil ochránkyní lidí především v době před druhým příchodem Ježíše Krista na Zem. Ježíš slíbil, že se vrátí a dobu svého návratu nazval Koncem času.“

Zní to děsivě, zkusme se však zamyslet a využijme k tomu dějiny.

Přeskočme předdějinné období, o němž získáváme poznatky především z kosterních pozůstatků, předmětů, které používali, případně z jeskynních kreseb, jež nám říkají, jak ti lidé žili.

Zajímavá je civilizace, která tu žila před potopou. Po té se zachovala řada artefaktů, pro které současní vzdělanci s obtížemi hledají vysvětlení, pokud nechtějí porušit schémata zavedených hypotéz.

Vykopávky nám poví mnoho, a doplnit je mohou prastaré knihy, např. Mahábhárata, z níž se dovídáme o válce dvou spřízněných rodů (Kuruovců a Panduovců). Byla to válka na život a na smrt, v níž byly použity udivující zbraně. Jaderné zbrani dali v té dávné době přívlastek „jasnější než tisíc sluncí“ a charakterizovali ji jako „zbraň, která zabije dítě v těle matčině“. Jiná zabila každého, kdo měl na sobě něco kovového. V této válce bojovali vedle lidí i „bohové“ a přemisťovali  se v létajících strojích, řízených piloty. Jméno jednoho pilota bylo Andžura. Ta „letadla“ byla různě výkonná. Některá létala mezi městy, jiná přeletěla moře a byly i stroje, které létaly do vesmíru. Zajímavé je, že bohové v této válce pomáhali oběma znepřáteleným stranám a měli i schopnost uspat celou armádu uprostřed boje. Ve starých indických knihách psaných sanskrtem, je mnoho informací o létání. Starověk se létajícími „oblaky“ i bohy s malým „b“ jen hemžil. Zůstaly udivující stavby, knihy (i učebnice), stopa po jaderném výbuchu, ale kam se poděli lidé té doby? Kam se poděli Sumerové s jejich vyspělou kulturou a jiné starověké národy, které po sobě zanechaly stopu?

I Bible se zmiňuje o této éře a pojmenovává viníka, který zkazil lidstvo. Byli to „božští synové“, tedy opět bohové, kteří se spojovali s pozemskými ženami a vznikaly zrůdy. („Země byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu“...“Země byla plná násilí a každý výtvor mysli i srdce člověka byl jen zlý“). Tak to viděl pradávný Bůh. Lidé příliš pozdě poznali, že bez Boha, ani pomocí světa nadlidského si nemůže člověk zajistit existenci.

Proč se o tom zmiňuji? Pokud připustíme, že ty prastaré knihy mají vypovídací schopnost, pochopíme, že to, co nacházíme zde na Zemi, je i ve vesmíru. Život, dobro i zlo a inteligence. Nositelé dobra i zla (božské a démonické bytosti) vstupují nejen do lidských dějin, ale i do lidských myšlenek, často inspirativně, někteří manipulativně.

Na mne působí lidské dějiny dojmem, že se odvíjejí podle předem daného scénáře. V Bibli se často opakuje poznámka: „stalo se, aby se naplnilo proroctví“.

Mytologie jednotlivých národů je často spojována s bohy (řečtí, římští, keltští, indiánští atd.) a v některých zemích přetrvali bohové v myslích lidí až do současnosti. Hinduismus představuje celou plejádu bohů a Indové je berou vážně. Evropa přijala křesťanství a Ježíše Krista se drží dodnes, i když víra v Evropě se stále více rozvolňuje. Odmítáme Boha, ale jakými jsme pány planety, nám občas ukážou sopky, zemětřesení nebo počasí. Zamysleme se nad sebou a aspoň někteří vzdejme úctu Marii, matce Ježíšově, modlitbou.

 

 

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou,

požehnaná tys mezi ženami

a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

Svatá Maria, matko Boží,

Pros za nás hříšné nyní,

i v hodinu smrti naší. Amen.

 

24.5.2021

Když vidím, jakou rychlostí se odvíjí čas, a každý den přináší něco nového, často neradostného, uvědomuji si, že nám chybí pevný bod. Jistota, o kterou se můžeme opřít, něco pevného, protiklad neustálé změny. Je pravda, že každý den vychází slunce a měsíc má také svou dráhu. Podléhají s celou přírodou řádu, který jim byl stanoven. Jen člověk má snahu osvobodit se od toho, co mu bylo po tisíciletí přirozené.

Křesťané mají svůj pevný bod v Ježíši Kristu. Je jejich oporou a nadějí. Nadějí v jakékoliv situaci od narození až do smrti. Umírají s vírou, že smrtí jejich život nekončí, že pokračuje dál, a jeho kvalita závisí na tom, jak prožili svůj pozemský život.

Názvy „Nebe“ a „Peklo“ nejsou bezobsažné, i když je mnoho lidí považuje za prázdné bubliny. Jsou lidé, kteří něco z toho poznali a nikdy už na to nezapomněli. Silný duchovní zážitek je nezapomenutelný, doprovází člověka až do konce života a také ho změní. Kdo prožije svůj život čestně, nesobecky, prostě tak, jak to od nás žádá Bůh, neudělá chybu. Ježíš na hoře takto promlouval k lidem:

 

Blahoslavenství Matouš, 5. kap.

Blaze chudým v duchu,

neboť jejich je království nebeské.

Blaze těm, kdo pláčou,

neboť oni budou potěšeni.

Blaze tichým,

neboť oni dostanou zemi za dědictví.

Blaze těm, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti,

neboť oni budou nasyceni.

Blaze milosrdným,

neboť oni dojdou milosrdenství.

Blaze těm, kdo mají čisté srdce,

neboť oni uzří Boha.

Blaze těm, kdo působí pokoj,

neboť oni budou nazváni božími syny.

Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost,

neboť jejich je království nebeské. 

 

23. 5. 2021

Spějeme do globálního světa.

Honore de Balzac vnímal svou dobu jako lidskou komedii. Jevištěm jí byla Francie, kulisami přepychové zámky, herci - elegantní a zhýralá šlechta.

Jak lze charakterizovat naši současnost? Také jako lidskou komedii nebo ještě něco horšího? Karneval, kde  láska a nenávist spolu tančí valčík, hrdost se klaní podlosti, pokora se krčí kdesi v koutě a chrání si hlavu před ranami, jež na ni dopadají, pýcha se nadýmá před mikrofonem, život a smrt spolu hrají karty, demokracie líbá nablýskané střevíce totalitě, pravdu před očima všech znásilňuje lež a orchestr diriguje hloupost? Otřesné divadlo. Bulgakov o tom napsal román Mistr a Markétka, v němž odhalil, kdo karneval řídí. Čistí zůstali mistr s Markétkou, protože nechtěli nic, chtěli jenom jeden druhého. Odolali ďáblovým svodům.

Jaká je tato doba doopravdy?

Takové to bylo vždycky, to není nic nového. Každá ctnost má svůj protiklad. Nový je rozměr, velikost parketu, na kterém se tenhle tanec odehrává a velikost ambicí těch, co chtějí dirigovat. Zatím chybí jen dirigent (antikrist), který bude řídit globalizovaný svět.

Načrtla jsem tento obraz temnými barvami. To však není celá pravda. V tom obraze je v pozadí moře, které svými vlnami pokojně omývá břehy pevnin, ale také jeho síla, když je rozzuří bouře. Moře je živeno řekami, proudy živé vody, to moře jsou lidské národy a jejich krása. Každý národ má svůj způsob života, svůj jazyk, své zvyky, své hrdiny, své báje, své náboženství, svůj půvab. Když se stmelí všechny národy do jedné jediné formy, co z toho vznikne? Mimoděk jsem si vzpomněla na naši českou krupičnou kaši. Posypaná kakaem, pocukrovaná a politá máslem vypadá lákavě, a když ji jíme pozorně od okraje talíře, je velmi chutná. Pokud někdo smíchá její součásti do jedné ošklivé hmoty, nikdo už na ni nemá chuť. I národy jsou dílem Božím. Kdyby tomu tak nebylo, nechtěl by je nikdo znehodnotit a zlikvidovat.

Je velmi mnoho pracovitých lidí, kteří nemají v hlavě zmatek a váží si toho, co jim příroda a Bůh poskytují k životu. Dobří lidé převažují a jsou silou, se kterou by měl počítat každý, kdo je chce ovládnout, zmanipulovat. Jsme opravdu snadno manipulovatelní?

Vývoj společnosti v současnosti určují a řídí ti, co mají v hlavě všechno převrácené. Dobro, které vždy směřuje k životu, je označováno jako zlo a skutečné zlo je postupně zakotvováno v zákonech a  je stále více na výsluní. I bezvěrci si kladou otázku, kam tento způsob řízení společnosti vede. Odpověď na to, kde se v dějinném proudu nacházíme, se nabízí ve 24. kap. Matoušova evangelia, 17.kap. Markova evangelia a Zjevení sv. Jana. Zde bych upozornila na 13. kap.

Biblické znamení šelmy – křemíková destička(?), kterou lze snadno voperovat do hlavy, už je na obzoru.

Kdo se cítíš být kapkou v moři, poděkuj Bohu modlitbou a popros Ho o ochranu. Bůh je Tvůrce, Zákonodárce a nakonec i Soudce. Je také milosrdný.

V současnosti je mnoho věcí k zamyšlení. I to, jestli se globalizace podaří a za jakou cenu. Jak by asi v současnosti dopadlo referendum o této otázce?

 

Modlitba Páně

Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno Tvé,

přijď království tvé,

buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi,

chléb náš vezdejší dej nám dnes 

a odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům

a neuveď nás v pokušení,

ale zbav nás od Zlého. Amen.

12.5.2021

Ještě slůvko ke „znamení šelmy“.

V okamžiku, kdy budou lidé označeni znamením šelmy, (podle Bible na ruce nebo na čele), uzavírají smlouvu s tím, kdo je nechal označit, a od té chvíle budou patřit Jemu, „šelmě“. Ona (šelma) o nich bude rozhodovat prostřednictvím techniky a  oddaných lidí. Patrně se nebudou mít zle, „šelma“ se o ně postará, navíc budou mít oproti neoznačkovaným řadu výsad. Zůstanou však stále plnohodnotnými lidmi? Budou schopni vymanit se z toho, k čemu se zavázali? Značkou přijdou o svobodu a budou bez odporu manipulovatelní. Svobodu nehledejme ve světě, v zákonech, kolem nás, hledejme ji jen v sobě a střežme si ji jako nejcennější poklad. I otroci  mívali ve svém srdci svobodné místečko, které si chránili. Ti, co značku odmítnou, budou mít krušný život. Ulehčit jim ho bude moci jenom Ježíš, pokud se na Něj obrátí. Ježíš je Cesta, Pravda a Život.

Pro přítomnost i budoucnost zdokonalujme  své dobré vlastnosti  a události, které budou přicházet, nechme Bohu. Důvěřujme Ježíši, je jediný, kdo nám může pomoci, v Něm je naše budoucnost.

 

Modlitba o dar milosti

Nejdražší Ježíši, můj milovaný Spasiteli,

naplň mě svou láskou,

naplň mě svou silou,

naplň mě svou moudrostí,

naplň mě svou vytrvalostí,

naplň mě svou pokorou,

naplň mě svou odvahou,

naplň mě svým zanícením.

Amen.

 

7.5.2021

Knihu „Doba deseti patriarchů“ jsem nenapsala z nějakého rozmaru. Jsem přesvědčena, že ten biblický příběh se doopravdy odehrál a je poctivě zaznamenán v 1. knize Mojžíšově. I když je plný symbolů, jsme generací, která je schopna příběhu porozumět a snad se i poučit.

Člověk byl stvořen a hýčkán Hospodinem do okamžiku, než do děje vstoupilo zlo a člověka proměnilo. Bible neříká, jakým způsobem byl člověk změněn, ale zdůrazňuje, že se tak nestalo násilím nebo v nevědomí člověka, ale s jeho souhlasem. Souhlas byl rozhodující.

Člověk zvolil pro svůj život poznání a asi si neuvědomil, že poznání má svůj líc i rub, že je dobré i zlé.

Před mnoha tisíci lety vstoupil Adam na cestu, po které jdeme do současnosti. Jsme v podstatě stále stejní, mění se jen délka našich kroků. Zpočátku probíhal vývoj po malých krůčcích, v současnosti se žene dopředu stále většími skoky. Jsme velmi blízko možnosti opět změnit člověka, změnit jeho DNA, podřídit ho cizímu (možná i kybernetickému) vlivu.

Stvořitel člověka jen tak nepropustil, dal mu do vínku vůli, aby ho ochránil, a tím z něj učinil tvora schopného bojovat sám se sebou, s přírodou i se zlem v nás i mimo nás. Vůle znamená možnost volby, rozhodování, ve vůli je síla člověka. Kdo by chtěl ovládnout člověka, musí ovládnout jeho vůli, která je u různých lidí různá, osobitá.  Žijeme v době, kdy je vůle jednotlivce i národů na překážku vládnutí.

Bible je kniha napsaná pro všechny věky, tedy i pro ten náš. Upozorňuje nás, že nastane doba, kdy nás, (celý svět), bude chtít někdo ovládnout. Zdá se, že ta předpověděná doba je na dosah ruky. Janovo Zjevení nám říká, že každý člověk bude označen znamením šelmy“, a kdo se nenechá označit, nebude moci nic prodávat ani kupovat. Nestane se tak nějakým příkazem, zákonem, aspoň zprvu ne, bude to dobrovolné rozhodnutí, ale také to neznamená, že člověk, který „znamení“(čip?) odmítne, nebude trpět. Stane se člověkem druhé (asi velmi nízké) kategorie.

Je možné uniknout tomu, co se nám nebude líbit? Lidskými prostředky asi těžko a tehdy si snad vzpomeneme na Boha. Začneme ho hledat a najdeme ho v Ježíši a jeho milosrdenství. Cesta k němu? Víra, milosrdenství a modlitby. Zkusme se, aspoň ti, kteří jsou toho schopni, vrátit k Bohu, hledat ochranu u něj. Ježíše najde jen ten, kdo nebude označen Jeho odpůrcem, kdo nebude pod jeho vlivem, nebude mít znamení.

Naději do budoucnosti, ať už bude jakákoliv, pomáhají modlitby. Každá dobrá myšlenka je modlitba. Každá upřímná modlitba je pramínkem vlévajícím se do řeky, která směřuje k Bohu. Modlitbou je i věta:

„Bože, chci patřit Tobě, ukaž mi cestu“, nebo „děkuji Ti, Bože, za dobrý oběd, za  vykonanou práci, za zdraví, za to, že nejsem sama, atd.“

S pomocí Boží překonejme vše, co nás čeká. Přidávám modlitbičku pro začátek, která se snadno zapamatuje.

 

Ranní modlitba 

 

Pane Bože, já tě prosím, dej mi zdraví, duši klid,

Abych mohla sama sebe v každé době obsloužit.

 

Do srdce mi pro každého upřímnost a lásku dej,

 práci, kterou budu konat, dobrý Bože, požehnej.        

 

Příběh Adama a Evy a jejich i vzdálených potomků byl zaznamenán pro poučení budoucím pokolením. Jako jedinec nemůžeme změnit vůbec nic, můžeme změnit jenom sebe, ale i tím málem podpořme to dobré.