RŮZNÁ ZAMYŠLENÍ POKR.
16.9.2023
Touha člověka po poznání a po dobytí poznaného je neuhasitelná. Lámeme si hlavu nad tím, jak mohly vzniknout pradávné monumenty (pyramidy, zahrady královny Semiramis atd.) a bereme za samozřejmé, že tyto velkolepé pradávné stavby každý den překonáváme. Je téměř neuvěřitelné, co člověk v současnosti dokáže. Výstavná města tyčící do stametrových výšek, dálnice rozdělující krajinu v nejtěžších přírodních podmínkách, podmořské tunely, velmi vyspělé zemědělství, vesmírné objevy, genetické manipulace a možnost proměnit člověka, získávání energie z obnovitelných zdrojů, umělá inteligence, atd.. To vše vynáší člověka po technické stránce velmi vysoko, otevírá nám to cestu do vesmíru, současně nás však nezdravé sebevědomí se zrychlujícím rozvojem techniky vzdalují od Boha. Dnešní člověk chce dokázat všechno sám a neuvědomuje si, že není ani na okamžik sám, že za ním stojí jak dobrá, tak dravá síla. Dravá nás nabádá: „Sáhni po čem chceš, všechno dokážeš. Sáhni třeba po vesmíru, i vesmír bude tvůj.“ Ano, to je jedna cesta, cesta neustálého boje.
Bůh nám však nabízí kromě techniky i jinou cestu, založenou na pokoře, lásce, tiché důvěře, bez pokořování času, vzdáleností, chladu i žáru ve vesmíru. Bůh nabízí cestu pokroku v rámci poslušnosti Božích přikázání. Jednou nohou jsme už vykročili do vesmíru, bude nám dovoleno udělat i druhý krok? Vesmír je náš široký domov a je v něm podobně jako na Zemi to dobré i zlé. To opravdu zlé je vždy připraveno vstoupit. Nedovolme, aby se tyto dveře zplna otevřely. Je to boj o člověka a člověk se může stát obětí nebo vítězem podle toho, kterou stranu si v tomto boji zvolí.
Bůh si přeje, abychom se měli dobře, rozvíjeli se, využívali výhody techniky, ale v rámci Božích pravidel.
28.8.2023
Bůh stvořil člověka tak, aby žil v souladu s přírodou a tím i šťastně. Člověk však přijal od ďábla nabídku poznání dobrého i zlého, a stal se sobcem - „Vše pro člověka“.
Takové nás Stvořitel nechtěl. Očekával od nás růst ducha, lásky k sobě navzájem, ke všemu živému, ale i neživému, zkrátka respekt před přírodou. Měli jsme být dobrými hospodáři planety, kterou nám dal Bůh k životu. Měli jsme v pokoře před Bohem i přírodou s uvědomělou odpovědností budovat svůj hmotný svět, a nezanedbávat růst ducha, který by nás proměňoval v bytosti přibližující se Bohu. Pokud lidé důvěřovali Bohu, vychovávali své děti s přísností. Zažila to ještě i předválečné generace, i když mnohé už bylo rozvolněno. S růstem techniky rostlo sebevědomí člověka a člověk přestal potřebovat Boha. Tím ztratil respekt a přestal brát vážně Desatero Božích přikázání. Dnes je paradoxně normou vše, co se liší od původního Stvořitelova záměru. Je to skutečný zápas mezi Bohem a Jeho protivníkem. Dá se to změnit? Věřím, že ano. Změňme sebe, ale hlavně začněme vychovávat své potomky. Ne věčným kázáním, mentorováním, to se zprotiví. Buďme příkladem dobroty, lásky, rozvážnosti, odpovědnosti, rozeznáváním dobra a zla. Buďme čestní, spravedliví, chápaví, milosrdní a přísní k sobě i k dětem. Rozvíjejme jejich schopnosti a už odmalička je učme rozeznávat, co je dobré a co zlé. Potřebují poznat, když se proviní a je správné, když poznají i pokárání a přiměřený trest. Učme je tak odpovědnosti. Držme se prostého rozumu a udržujme si čisté svědomí. Důvěra v Boha a modlitby je bonus, který nám přinese do duše pokoj a otevře nám cestu k požehnání a ochraně v těžkých časech
10.8.2023
Duch války sílí. Evropa i Amerika, vlastně celý svět, zbrojí a generálové se stávají nejdůležitějšími poradci vlád. Co my prostí lidé můžeme dělat? I když jsme malí, nejsme bez možnosti. Mějme se navzájem rádi a pomáhejme si. Nikomu nezáviďme bohatství, moc nebo cokoliv jiného, nikoho nesuďme. Přejme každému jen to dobré a věřme v Boží spravedlnost. Každý jsme se narodili pro nějaký úkol, třeba jen malý, který nás má vychovávat, změnit nebo posílit něco v naší povaze. To platí i pro ty nejbohatší a nejmocnější. Možná jsou zkoušeni, jak se svým bohatstvím a mocí naloží. Jak tím prospějí ostatním. Všichni se učíme a připravujeme se na něco vyššího, co dosud neznáme. Důvěřujme Bohu, a spoléhejme na Ježíše Krista. On po nás chce důvěru, lásku a modlitby, mnoho modliteb. To je cesta, jak se může zmírnit i to nejhorší, změnit nezměnitelné, vzdálit to, co je za dveřmi. Pomozme Panně Marii, která se za nás přimlouvá u svého Syna a žádá o modlitbu růžence. Víra – důvěra v Boží pomoc, která chybí většině lidí, může změnit svět.
30.7.2023
Byli jsme upozorněni na všechny velké události nedávné doby několik let předtím, než se staly (válka v Jugoslávii - 10 let, válka v zálivu, změna papeže, arabské jaro - 3 roky, globální očkování – 10 let, atd.) a vždy jsme byli požádáni o modlitby, aby se tomu předešlo. Téměř nikdo nebral tato upozornění vážně. Dnes nad námi visí hrozba velké války s arzenálem schopným zničit planetu Modlitbami můžeme získat ochranu. Modleme se za své rodiny, za náš národ a hlavně za to, aby nedošlo ke světové – nukleární válce. Všechno, co bylo předpovězeno, se z větší části stane, leccos však může být zmírněno našimi modlitbami. Modlitby přinášejí pokoj duše a požehnání, proto se modleme i za věci, které nevidíme nebo jim nerozumíme.
23.7.2023
Všichni jsme stvořeni na principu lidské DNA a přitom jsme tak různí. Byl to Boží záměr, že se svými vlastnostmi lišíme? Určitě ano. Kdybychom byli všichni ve všem stejní, neměli bychom si co říci. Jsme různí, Bůh nám však dal také možnost pracovat na tom, abychom se lišili i v dobrém. Dal nám na rozdíl od jiných tvorů svobodnou vůli, schopnost porozumění, učení, schopnost tvůrčího myšlení. To vše nám umožňuje měnit se, vyvíjet se. Řekl nám také, co je dobré a co zlé. V současnosti se to dobré se zlým promíchává do té míry, že to často ani nerozeznáme. I ten největší „zloduch“ umí vytvořit přijatelnou ideologii, ve jménu které páchá své zločiny.
Nedejme se ničím mýlit. Máme přírodní zákony a Desatero Božích přikázání, které bylo vytesáno do kamenných desek, ale také prostý rozum, který nám umožňuje rozlišovat hranice uměřenosti, tzn. rozpoznat, že čeho je mnoho, toho může být i příliš (příliš bohatství, pohodlí, zatěžování přírody atd.).
Pamatujme, že základem naší lidské existence je rodina, práce a udržení dobrých vztahů. Modleme se za nemocné, za lidi sužované přírodními pohromami, válkami, i za ty, co války vyvolávají. Nepřejme jim nic zlého, s těmi si to vyřídí sám Bůh.
20.6.2023
Dějiny se nějakým způsobem vyvíjejí, někam směřují, a ne všechno je nám srozumitelné. Mnoho lidí je spokojených a zvláště mladí před sebou vidí zářivou budoucnost. Jsou také lidé, a není jich málo, kteří se budoucnosti obávají, mají strach nejen o sebe, ale i o budoucí generace. Nechci být v této věci soudcem. Pokud jsem správně pochopila evangelia, není tato Země naší konečnou stanicí. Zde získáváme zkušenosti, jimi jsme vychovávaní, připravujeme se na jiný způsob naší existence (života) a v jiném rozměru. Všechno bude jiné.
To ví i náš nepřítel Satan a chce nás strhnout do své moci a do svého prostředí. Zdá se, že už formuje značku, kterou si bude chtít přivlastnit většinu lidstva. Pokud ji přijmeme, nic už nás z jeho moci nevysvobodí. On nás nemůže ukrást, musíme se mu vydat sami svými činy, proto je tak důležitá výchova. Dejme pozor, aby výchova našich potomků neobsahovala prvky, které přispěly i k zániku předpotopní civilizace. Bible se k tomu vyjadřuje jen krátce, ale zmiňuje, co napáchali nehodní duchové.
POSELSTVÍ PANNY MARIE Z MEDŽUGORJE 25.6.2023
DRAHÉ DĚTI, NEJVYŠŠÍ MI DOVOLIL, ABYCH BYLA S VÁMI, ABYCH ZA VÁS PROSILA, ABYCH VÁM BYLA MATKOU A ÚTOČIŠTĚM. DÍTKA, VRAŤTE SE K BOHU A MODLITBĚ A BŮH VÁM HOJNĚ POŽEHNÁ. DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALY MOU VÝZVU.
16.6.2023
Ve vesmíru vše viditelné i neviditelné podléhá řádu, který mu stanovil Stvořitel, a vše musí být v rovnováze. Každá, i ta nejmenší částice hmoty má stanoven svůj úkol. Svůj úkol máme i my, lidé. Stanovil nám jej Stvořitel a vše bylo čisté, dokonalé, dokud do stvoření hotového člověka nevstoupil Satan – pokušitel a nesvedl člověka na nesprávnou cestu. Bůh nám i přesto ponechal svobodnou vůli, možnost rozhodovat se, bránit se, a tím byl Satanův záměr zcela ovládnout člověka oslaben. Je tedy na nás, jací chceme být a za své myšlenky, slova i činy se Bohu zodpovídáme každý sám. Myšlenky nás napadají nejrůznější, jen nesmíme dovolit, aby nás špatná myšlenka ovládla. Zlá myšlenka má snahu ovládnout nás, manipulovat s námi, proto ji musíme zahnat hned v zárodku, dřív než zesílí a promění se ve slova nebo dokonce v činy. Vše zlé je spojeno se Satanem, vše dobré s Bohem – Láskou. Láska má mnoho podob a je tvůrčím principem ve vesmíru. Aby vzniklo něco velikého, krásného, dobrého, je k tomu potřeba velmi mnoho lásky. Ježíš nám svou láskou, vyjádřenou nesmírnou obětí, otevřel cestu k věčnému životu. Nejde tedy jen o současný život, ale hlavně o ten budoucí, v jiné podobě, na nějž se připravujeme životem ve hmotném těle zde na Zemi. Ježíš řekl o lásce něco v tomto smyslu: I kdybys byl nejbohatší nejchytřejší nejsilnější nejmocnější nejuctívanější člověk, ale neměl jsi lásku, nic bys nebyl, nic bys pro Boha neznamenal. (není to citát, citovala jsem jen myšlenku). Tento příběh neskončil ukřižováním, ale pokračuje každý den.
Sv. Pavel píše Korintským 13:4-8 B21
Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. Láska nikdy neskončí.
2.6.2023
DARY DUCHA SVATÉHO
1. Dar moudrosti
2. porozumění
3. rady
4. statečnosti
5. poznání
6. zbožnosti
7. bázně před Bohem
Prosme v modlitbách hlavně o dar moudrosti a porozumění, požádejme o radu, když ji potřebujeme, statečnost zažene úzkost a nezapomínejme na bázeň před Bohem. Zbožnost je věcí víry.
Ctnosti
Je sedm ctností, tři božské a 4 lidské, víra, naděje a láska a moudrost, spravedlnost, statečnost a umírněnost, první tři jsou nadpřirozené, další 4 základní.
Sedm hlavních hříchů
Pýcha (latinsky superbia)
Pýcha je definována jako touha po vyšší atraktivitě a důležitosti než mají ostatní. Slovo pýcha se dá také vyjádřit jako: nadutost, domýšlivost, vyvýšenost, přehnaná sebeúcta, nerozumná nadřazenost kvůli kráse, bohatství, postavení ve společnosti nebo nadání. Pýcha se projevuje nadřazeným chováním. Jedná se o chorobný stav srdce. Opakem pýchy je pokora.
Lakomství (latinsky avaritia)
Lakomství, též lakota, se vyznačuje neochotou se dělit s bližními nebo potřebnými.
Závist (latinsky invidia)
Závist je pocit nelibosti při úspěchu nebo štěstí jiného člověka. Vzniká tehdy, kdy určitá osoba vášnivě touží po majetku (nebo vlastnostech) druhé osoby. Závist může vyústit v pomlouvání nebo poškozování druhé osoby, ke krádeži, nebo k sabotáži.
Hněv (latinsky ira)
Hněv se projevuje nezvladatelnými pocity zlosti a nenávisti vůči jiné osobě, ale i vůči sobě samému.
Smilstvo (latinsky luxuries)
Smilstvo označuje nevěru, nestálost ve vztahu k jednomu jedinému partnerovi v manželství.
Nestřídmost (latinsky gula)
Nestřídmost, též obžerství, se vztahuje k přílišnému požívání nápojů i potravin, ale i ke zbytečnému kupení věcí.
Lenost (latinsky acedia)
Lenost, též malomyslnost, duchovní znechucenost. Projevuje se jako absence víry v sebe, víry v Boha, snahy cokoliv zlepšit i jako nezájem uskutečnit svoje dobré úmysly.