Jdi na obsah Jdi na menu
 


RŮZNÁ ZAMYŠLENÍ POKR.

19.5.2023

Žijeme zavaleni starostmi a velkými událostmi, a uniká nám mnoho z toho, co tu bylo vytvořeno pro nás, pro naše posílení, přesněji pro toho, kdo to vnímá. Jsou to velmi jemné síly, které ani za síly nepovažujeme, ale ony nás  potěší a dodají nám energii. Některé jen na okamžik, jiné příznivě ovlivní celý den. Když se na nás někdo usměje, usměje se i naše srdce. Něčí laskavý úsměv na nás zapůsobil a ovlivnil na chvíli naši náladu. Příjemná vůně v nás vzbudí radost, kterou si možná ani neuvědomíme, pohled na něco hezkého má podobnou schopnost. Těchto okamžiků je mnoho, jde jen o to, abychom si je uvědomovali a čerpali z nich sílu. Jsou však i veliké věci, které v nás zanechají silný dojem. Např. les, který se na jaře zazelená, to už je nějaká síla. Nebo hvězdné nebe, zahrada plná květin, návštěva  obrazárny, západ slunce, hory na obzoru, zpěv ptáka i dobrá kniha a setkání s někým, kdo je nám milý. A co hudba? Hudba působí vždy, ale každá jinak. Lidové a populární písně si zazpíváme pro dobrou náladu, klasickou posloucháme s jinými pocity. Každá působí jinak. Svou sílu má i rap a heavy metal, to už je však síla jiné kategorie. Prostě vše, co nám přináší třeba jen zrníčko radosti, je dobré a nějakým způsobem to aspoň trošičku vyvažuje hrubé, těžké síly, které na nás v současnosti doléhají. Všímejme si věcí, které nás třeba jen na chvíli mohou odpoutat od našich starostí. Odlehčíme tím nejen sobě, ale i psychickému ovzduší kolem nás. Bůh nás nechce zasmušilé, ale plné radosti, proto nám seslal Ducha svatého,  abychom vnímali krásu kolem nás, a proto máme schopnost krásu a potěšení nejen přijímat, ale i vytvářet.

Do této kategorie patří i modlitby. Posilují nás a hlavně oslabují to zlé, co na nás útočí. Nezapomínejme na modlitby, i ty patří k těmto dobrým silám a jsou z těchto sil nejvýznamnější, protože přinášejí sebou ochranu nejvyššího rozměru. Buďme v klidu a modleme se, to je v současnosti stále potřebnější.

 

Sedm darů Ducha svatého

1/ Dar moudrosti

2/ Dar rozumu

3/ Dar rady

4/ Dar síly

5/ Dar umění (poznání, vědění)

6/ Dar zbožnosti

7/ Dar bázně Boží

 

10.5.2024

Když pozoruji nepochopitelné vztahy tady na Zemi, jak některé národy (přesněji jejich vůdcové) se cítí být nadřazeni jiným  národům a snaží se je předělat podle svého vzoru i za cenu války, napadá mne otázka: „Proč?“ Proč musí silné národy rozhodovat o tom, jak má vypadat celý svět? Na Zemi žijí různé národy a každý národ žije podle svých zvyků a je také nositelem něčeho dobrého. Každý národ má svou krásu  a svůj jazyk. Co nás všechny spojuje? Mělo by to být přátelství a důvěra, že nás ti silnější nechají v klidu žít. Jaká je však pravda? Žijeme ve strachu ani ne tak z přírody, především z nápadů a rozhodnutí těch velkých a silných. Čím mohla maličká Korea ohrozit po skončené světové válce národ za obrovským oceánem? Proč mají velmoci, ať už z východu nebo ze západu, snahu ovlivňovat malé národy a zatahovat je do válek, aby změnily jejich režim?

Těch válek bylo po druhé světové více jak dvacet.

Možná jsme tu proto, že jsme nedorostli dospělosti a život na této planetě je pro nás  školou, kde se máme naučit, jak nikoho nezneužívat, nikoho nenutit, aby žil podle našich představ, ale naopak vzájemně se respektovat. Kdo je rozumný, nehází pravidla, která nám dal Bůh, za hlavu a snaží se chovat  podle nich.. Věřící v Boha a Ježíše v tom mají jasno, i když se podle toho vždy nechovají. Bůh říká: „Podle svého obrazu jsem vás stvořil“ a přeje si, abychom se mu svými vlastnostmi podobali. Rozumní rodiče od svých malých dětí očekávají, že z nich vyrostou především dobří lidé. Hledáme cesty do vesmíru. Opravdu si můžeme myslet, že může být otevřena brána do vesmíru ničitelům a uchvatitelům? Jako civilizace jsme zahleděni příliš do sebe a dosud nevíme, proč vlastně existujeme a co od nás očekává vesmír, náš široký domov.

I když jsme v tom nekonečně velikém kolosu maličcí, slabí, nepatrní a naše těla neznamenají o mnoho víc, než písek na mořském břehu, máme v sobě sílu, kterou Bůh nepovažuje za zanedbatelnou, a proto nás chrání, povzbuzuje  a učí. Chce po nás vzájemnou lásku a abychom mu důvěřovali. Počítá s námi a slibuje nám odpuštění hříchů, těla vzkříšení a život věčný.

3.5.2024

Znepokojení přibývá a výhled do budoucnosti je nejasný. Já důvěřuji Bibli a Nový Zákon říká, že zlo bude zlomeno, ďábel a jeho přisluhovači skončí v ohnivém jezeře a Ježíš založí na zemi Boží království, ve kterém bude vládnout jen láska. To je ideál, ke kterému vytýčil cestu Ježíš. Všechno na zemi (i ve vesmíru) podléhá Božímu zákonu. Čím vyšší organismus, tím bohatší DNA, ale to není vše. Neméně důležitou roli hraje výchova. Člověk je v celém živočišném stvoření výjimkou v tom, že má svobodnou vůli. Zvířata mají dáno, jak se v dané situaci zachovají, jedině člověk se může rozhodovat. Tím má i odpovědnost za sebe a své činy. Navíc mu byla přidána inteligence, city, dar řeči a schopnost tvořit, vytvářet nové věci a bránit se zlu kolem sebe i v sobě. Byl stvořen pro velké úkoly. Člověk za dobu své existence poznal mnoho a vytvořil mnoho dobrého, dokonce se po dlouhou dobu uměl chovat jako dobrý hospodář. Během posledních dvou století však změnil myšlení a došlo to tak daleko, že se odklonil od Boha a začal si z přírody dělat služku. Dnes by to rád zvrátil, ale už to jaksi nejde, jak by si přál.. Lidé vymazali Boha ze svého života a rozhodli se, že si sami budou určovat, co je dobré a co zlé. Jsme ve fázi, kdy je myšlení úplně zvrácené a začalo to útokem na rodinu, která bývala posvátná. Stále platí, že rodinu tvoří muž a žena, kteří byli stvořeni tak, že se vzájemně doplňují a mají spolu děti. Tím tvoří přirozenou rodinu. Stále platí i to, co stanovil Bůh člověku jako dobré a platí i to, že čím víc se bude člověk od Boha odklánět, tím se bude více blížit své zkáze.

V podstatě je to jednoduché. Zlo, které nás žene do záhuby, čerpá energii z každého našeho špatného pocitu, myšlenky, slova a především činu. Tím nabírá sílu. Pokud bude hora dobrých myšlenek, emocí, slov a skutků výrazně vyšší než kopeček zla, nemůže zlo převládnout. Nenávistné ovzduší (na kterékoliv straně sporu), přispívá k propuknutí a růstu násilí, které vrcholí válkami.

Možná žijeme v čase zúčtování a to je úkol pro každého z nás. Zamysleme se nad svým životem a upřímně litujme všeho špatného (i myšlenek), čeho jsme se dopustili. Soudit nás bude Ježíš a ten je milosrdný, musíme však být schopni o Jeho milosrdenství požádat. Přidejme modlitby, ty nás přibližují Bohu a oslabují Jeho protivníka.

25. 4. 2024

Nejnovější Poselství z Medžugorje,

„Drahé děti! Jsem s vámi, abych vám řekla, že vás mám ráda a povzbuzuji vás k modlitbě, protože satan je silný a jeho síla je každý den silnější prostřednictvím těch, kteří si vybrali smrt a nenávist. Vy, dítka, buďte modlitba a moje vztažené ruce lásky pro všechny ty, kteří jsou ve tmě a hledají světlo Boha našeho. Děkuji vám, že jste přijali moje pozvání.“

Modleme se, je to jediná pomoc, kterou můžeme Panně Marii nabídnout k poražení Zla.

 

11.4.2024

Čas neuvěřitelně letí a náš život se v něm proměňuje. V určitém okamžiku spatříme světlo světa, které sotva vnímáme a za půl roku jsme o 20 cm delší a zajímá nás všechno kolem nás. Než se nadějeme, chodíme do školy, jež nás zásobuje spoustou vědomostí a když naše studia skončí, je čas na naše osamostatnění a řízení vlastního života. V té době se také začínáme potýkat s velkými věcmi a velkými rozhodnutími, jako je vstup do zaměstnání, založení rodiny a starost o ni atd. Tehdy nám také začnou komplikovat život různá nařízení, příkazy a zákazy, prostě velké věci mimo nás. Život se skládá z milionu drobných událostí a to je ten náš skutečný život. Proto si ho chraňme a a užívejme si všeho dobrého, radostného, a těžké nebo docela zlé věci neprožívejme víc, než je nutné. Šťastni můžeme být v každé době. Základním životním pocitem by měla být radost.    

Vzpomněla jsem si na svou přelaskavou babičku, která po druhé světové válce dostala starobní důchod. Každý měsíc jí pošťák přinesl 90 korun, ona mu dala 2 koruny od cesty a byla velice šťastná, že má vlastní peníze, které dostávala  pravidelně. Byla za ně nesmírně vděčná, protože jimi  mohla udělat občas radost svým četným vnoučatům a to pro ni znamenalo mnoho. Byla velmi sečtělá a s radostí i obdivem přijímala nové myšlenky i zrychlující se rozvoj vědy a techniky. Přesto zůstala dítětem 19. století, ve kterém se narodila. V jejím životě měl velký význam Bůh. Spoléhala na něj ve svých starostech, za vše mu děkovala a prosila o štěstí svých potomků. Nebyla v tom sama, tak tehdy lidé žili. Žili s Bohem, protože si uvědomovali, jak jsou vůči přírodě příliš malí.

Já jsem dítě 20. století. Moje generace už se Bohem příliš nezabývala, protože člověk začal odhalovat tajemství přírody a ve svých očích velice vyrostl. Boha už pro svůj život nepotřeboval,  ale Desatero Božích přikázání bylo stále ještě svaté. Když jsme se vůči němu provinili, trápilo nás svědomí.

Moje vnoučata z 21. století si hravě poradí s elektronickými přístroji, nic pro ně není problém. Oni se narodili pro toto století, proto umějí přijímat, co jim tato doba přináší. Jak to dobré, tak to zlé. Jsou nějakým způsobem vedeni, Boha většinou odmítají, proto přestávají rozlišovat mezi dobrem a zlem. Nemá v tom jasno společnost ani státní instituce. Odklon od Boha má svoje důsledky. Myslím, že nejsem sama, komu se zdá, jako kdyby bylo všechno převrácené.

Přírodní i morální (Boží) zákony bychom však respektovat měli. Ty jsme dostali k tomu, abychom měli šanci přežít. Máme je zakódované v DNA i v Desateru Božích přikázání, které každé dítě v minulosti umělo zpaměti. Ti, co nás vedou, s Bohem nepočítají a možná ani nevědí, že On počítá s nimi. Každé dobré poznání má i své zneužitelné stránky. V současnosti hrozí velká válka. Svým dobrým, laskavým chováním můžeme tyto snahy oslabit. Pokud chceme mír, vyhněme se jakékoli nenávisti, čemukoli, co jí podporuje a vystupňovává.

26.3.2024

Zpráva Panny Marie z Medjugorje předaná 25.3.2024

„DRAHÉ DĚTI, V TOMTO  MILOSTIPLNÉM ČASE SE MODLETE SE MNOU, ABY DOBRO ZVÍTĚZILO VE VÁS I KOLEM VÁS. ZVLÁŠTNÍM ZPŮSOBEM SE, DÍTKA, MODLETE ZA SJEDNOCENÍ S JEŽÍŠEM NA JEHO KŘÍŽOVÉ CESTĚ. VLOŽTE DO SVÝCH MODLITEB TOTO LIDSTVOKTERÉ BLOUDÍ BEZ BOHA A BEZ JEHO LÁSKY. BUĎTE MODLITBA, BUĎTE SVĚTLO A SVĚDCI VŠEM TĚM, SE KTERÝMI SE SETKÁVÁTE, DÍTKA, ABY MILOSRDNÝ BŮH MĚL MILOSRDENSTVÍ S VÁMI. DĚKUJI, ŽE JSTE PŘIJALI MOU VÝZVU.

Co dodat k vyjádření Panny Marie? Snad jen to, že žijeme v nebezpečné době. Rozpoutává se boj o ovládnutí světa a to není žádná legrace. Ovládne svět ten, kdo bude mít nejlepší protiatomový bunkr  nebo zvítězí zdravý rozum stamilionů prostých lidí? Odmítněme všechno, co je proti zdravému rozumu a vraťme se k Bohu prostřednictvím Ježíše Krista. On jediný nám má co nabídnout Nemusí dojít k nejhoršímu, svými modlitbami můžeme mnohé změnit. Modlitbami můžeme zabránit válce (musí jich být velmi, velmi mnoho) nebo aspoň zmírnit její důsledky.

Nejsilnější modlitba je každodenní růženec, ale i každá dobrá myšlenka je silnou modlitbou. Upřímností posilujeme upřímnost, laskavostí laskavost, ochotou pomoci dobrému ochotu pomoci, pravdomluvností pravdomluvnost atd. Panna Maria žádá po prvé modlitby za celé lidstvo, a to už něco znamená. Ve výčtu ohrožených zení je i Evropa.  Zvítězí-li dobro v nás, bude vítězit i kolem nás.

19.3.2024

Zpráva Panny Marie z Medjugorje předaná 25.2.2024

DRAHÉ DĚTI, MODLETE SE A OBNOVTE SVÁ SRDCE, ABY DOBRO, KTERÉ JSTE ZASELY, ZRODILO PLOD RADOSTI A JEDNOTY S BOHEM. PLEVEL ZACHVÁTIL MNOHÁ SRDCE  A TA SE STALA NEPLODNÁ. PROTO, DÍTKA, BUĎTE SVĚTLO, LÁSKA A MOJE VZTAŽENÉ RUCE V TOMTO SVĚTĚ, KTERÝ ŽÍZNÍ PO BOHU – LÁSCE. DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALI MOU VÝZVU.

11.3.2024

V pátek jsem sledovala rozhovor moderátora Michala Kubala s panem prezidentem Petrem Pavlem s jeho ženou Evou. Pan prezident odpovídal na otázky uvážlivě, vyrovnaně, bez stínu nějaké trémy nebo nervozity. Byl to velmi přirozený a pěkný rozhovor. Podobné to bylo i s první dámou. Nepřišla tam jako dáma rozhodnutá oslnit svým zevnějškem, ale jako prostá matka rodiny. Celý rozhovor plynul jako pokojná průzračná říčka v atmosféře jemného vánku. Formou to byl dokonalý rozhovor. Co však obsah? Na důležité otázky nejednoznačná odpověď.

Žijeme v době, kdy převážná většina lidí je zabezpečena a v podstatě není na co si stěžovat. Navzdory tomu je ve společnosti cítit nervozita, která se vybíjí ve starostech o budoucí peníze a majetek. Co chybí naší společnosti? Je to opravdu více peněz? Napadlo mne, že to je idea, nosná myšlenka, kterou budou chtít lidé  naplnit. Ale ani to  není pravda. Každá doba má svou ideu. V 19. stol. zatoužili lidé po volnosti, rovnosti, bratrství. 20. stol. prošlo revolucí v Rusku, dvěma světovými válkami a ve druhé polovině století to byl komunistický režim ve velké části světa, také idea, byl také po právu smeten. Svou ideu má i 21. století. Je to demokracie, kterou se její stoupenci zaštiťují jako zaklínadlem.

Žádná ideologie není samospasitelná, i když je sebevznešenější. Ideologie nejsou spasitelné, protože je vytváří člověk pro člověka a každý z nás ví, jak jsme navzájem odlišní a jak snadno porušujeme pravidla. Nevznikli jsme na principu nějaké ideologie, ať už otroctví, jakékoliv nadvlády nebo demokracie a přece jsme prošli vším. Byli jsme stvořeni na principu lásky a byla nám dána pravidla, jak žít, pravidla lásky, abychom si vzájemně neubližovali. Za jejich porušování a zneužívání jsme trestáni válkami.

Vraťme se však k panu prezidentovi. Má příjemný zevnějšek, dobré vystupování, je přijímán v nevyšších kruzích EU, NATO i jinde ve světě, sdílí myšlenky, které hýbou světem, je oddaný Západu a svým vzorem  ukazuje cestu, po níž se mladí lidé pohybují tanečním krokem. Ví mládí, kam ten pohyb vede?

Podobnou situaci popisuje Mojžíš, když říká, že před potopou byli lidé bezstarostní, radovali se do poslední chvíle a nic zlého si nepřipouštěli. Přejme našim potomkům, aby jejich tanec nebyl předválečný a aby naplnili své ideály. Nic jiného, nežli upřímné přání všeho dobrého nemůžeme nabídnout, i když tato doba není dobou lehkého bytí, mládí to však nevidí.

Pan prezident přirovnal současnost k období před druhou světovou válkou a nevidí v tom rozdíl. Podle něj je dnes napětí stejné jako před druhou sv. válkou, ví tedy, jaké hrozí nebezpečí. Hledá cesty k dohodám a míru? Je holubice hledající mírové dohody nebo patří k jestřábům, kteří chtějí změnit svět násilím? Panu prezidentovi přejme, aby byl osvíceným vůdcem národa, ne vějičkou, jež respektuje  směr, který udávají ti nejmocnější jestřábi.

 

5.3.2024

Ve Zjevení sv. Jana je zpráva o tom, že po velikém utrpení lidstva přijde období míru, které bude trvat tisíc let. Když sledujeme, jak se vyvíjí společnost i příroda, tak vše nasvědčuje tomu, že lidstvo dosáhlo vrcholu a touží po změně.  Únava a potřeba změny se ukazuje i v přírodě. Jestliže se rozpouštějí obrovské ledovce, které ovlivňují klima planety a vysychá Amazonie, největší zásobárna vody a zdravého vzduchu, jestliže zemětřesení a uragány rozmetají města, určitě bychom se měli zamyslet. Přírodu zazdíváme spoustou betonu v nesčetných stavbách a přes pole i louky se buduje stále více dálnic. To je líc i rub civilizace.

Na samém počátku nás Stvořitel učinil nositeli kultury a dobrými hospodáři planety. Toto předurčení stále více zrazujeme. Pracujeme stále intenzivněji na tom, abychom „poručili větru, dešti“ a zapomněli jsme, že nejsme pány planety, jsme zde jen hosty, obyvateli, nájemníky s pověřením, s úkolem šířit lásku. Toho viditelného, co poškozuje přírodu, si začínáme všímat, a myslíme si, že přírodu (i sami sebe) zachráníme zákazy a příkazy co se smí vypouštět a co nikoliv a neuvědomujeme si význam energetické (neviditelné, ale vnímatelné) povahy našich osobností. Tou se zatím nezabýváme. To jemné, neviditelné, které je součástí všeho živého, je možná důležitější, než naše hmotná těla. Možná to určuje, jakým směrem se bude svět vyvíjet. Jestliže psychické ovzduší planety je vytrvale syceno nenávistí, netýká se to jen lidí, lidské emoce dopadají i na přírodu, i když si to s tím nespojujeme.

Jak je to s tím tisíciletým mírem? Může to být mír, kdy opravdu zvítězí důvěra a láska, a lidé se budou učit šťastnému životu i v těžkých podmínkách a svou láskou budou prospívat sobě i přírodě.

Strach a nenávist podle Bible nezvítězí. Zvítězí Bůh, který přijde mezi lid  a bude s nimi žít. Nastoupí důvěra v Boha, přírodu i člověka a lidé i příroda se k sobě začnou chovat v harmonii jako dobří bratři.  Pevně věřím, že toto se stane, ať už dojde k nějaké pohromě, či nikoliv. Člověk nevznikl, aby zničil život, ale aby se stal jeho trvalou přátelskou součástí. Budoucnosti, která je před námi, klademe základy už nyní. Dbejme na to, aby to byly základy dobra, lásky, porozumění, odpuštění, pokory a skromnosti, upřímné radosti. Radostí podporujeme život a vyjadřujeme to dobré, proto se učme radosti.

Základy budoucnosti vkládáme do srdcí našich dětí. Čemu je naučíme, to budou umět a to uplatní ve svém dospělém životě, který se bude odehrávat v budoucnosti. Tím chci říct, že přítomnost i budoucnost je v našich rukou. Probuďme v sobě moudrost, která nám byla dána do vínku a zapomeňme na negativní emoce nebo je aspoň zmírněme. Znovu připomínám: základem existence lidského rodu je Desatero Božích přikázání.  Jednotlivé body Desatera  vštěpujme svým dětem především tak, že je budeme sami dodržovat  a vyhneme se tak mnohým zklamáním.

 

 

VEČERNÍ MODLITBA

Dříve než k spánku ulehnu,

k Bohu své ruce pozvednu.

Buď vděčně chválen, veleben

za vše, co dal mi dnešní den.

 

Jestli jsem v něčem pochybil,

prosím, abys mi odpustil.

Pak spokojeně mohu spát,

můj anděl bude u mne stát.

2.3.2024

Dosud jsem se nevyjadřovala k válkám, které probíhají. Vidím to asi takto: Nic není jen černé a nic není jen bílé. Politici se nám prostřednictvím médií snaží namluvit opak. Bez poskvrny je to, co politici hájí a zcela černé to, co jako špatné označili.  K tomu, aby mohl být obhájen veřejný názor, je potřeba ideologie a pokud jde o ideologii, že některý člověk nebo stát je úhlavním nepřítelem lidstva, je k tomu potřeba velmi mnoho nenávisti, která zakryje něčí viny a možná i naše vlastní.

V této souvislosti jsem si vzpomněla na příběh z evangelia vyprávějící o prostitutce, která pro svůj hříšný život podléhala soudu a ukamenování. Shromáždil se kolem ní dav lidí s kameny v rukou, určitě nechyběly nadávky a možná i plivání. Dříve, než na ni začali lidé házet kameny, promluvil Ježíš, jehož vyzvali, aby se vyjádřil. On jen tak mimochodem, naprosto nedramaticky, v naprostém klidu řekl: „Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem“.

Lidé, kteří tam stáli, se zamysleli, jeden za druhým odhazovali kameny na zem a začali se postupně rozcházet. Když všichni odešli, Ježíš, který jediný s prostitutkou nic neměl, ji řekl:„Nikdo tě neodsoudil, ani já tě neodsoudím. Odejdi v pokoji a už nehřeš.“

To je poučení o Ježíšově milosrdenství. Jasně tím vyjádřil, že i když našeho protivníka sebevíc obviňujeme, hledejme i svůj díl viny.

Putin je jako ta prostitutka. Je ověnčen nejhrubšími nadávkami, ze všech stran je mu přáno jenom to zlé, je démonizován a téměř celý svět sbírá „kameny“ proti němu. Prostě je to jednoznačný zločinec, ve kterém není ani špetka dobra. Podle představ mnoha lidí musí být potrestán, rozcupován a zničen a s ním i celé Rusko. Jistě, provinil se a je v pořádku, že je lidsky odsuzován a měl by být spravedlivě odsouzen i potrestán, není však sám. Dejme si pozor, abychom svou nenávistí vůči komukoliv (tedy i Putinovi) neodsoudili i sami sebe. Jen Bůh zná celou pravdu a vidí i do našich srdcí.  Nemusíme se bát, že Putinovy zlé činy zůstanou nepotrestány. Všichni podléháme Božímu soudu, tedy i Putin (i ti, kteří se na  tomto hrozném činu podílejí).

V duchu se ptám, o co jdevšem těm „spravedlivým“ a „neomylným“ pozemským soudcům. Jde jim o potrestání Putina a Ruska za jakoukoliv cenu? I za cenu úplného zničení Ukrajiny, vyhubení a rozprášení národa? Myslí všichni ti rozhorlení soudci na lidi, pro které je Ukrajina domovem? Jsou tak zarputilí proto, že jim jde opravdu o osvobození Ukrajiny nebo o něco jiného? Např. o zničení a rozebrání Ruska? Chci-li mír, hledám cesty k jednání, jestli chci válku, zásobuji bojiště zbraněmi. Nechci soudit a nesoudím, jen se ptám. Mám jen otázky, odpovědi neznám, proto docházím ke stále stejnému závěru. Prosme Boha, aby otevřel zabedněné hlavy rozhodujících lidí a přivedl tak svět k rozumu a míru. Pošli, dobrý Bože, člověka, který vysloví tu správnou větu tak, aby vedla ke smíru na Ukrajině i v Gaze. Nepodléhejme ideologiím ani z jedné nebo z druhé strany.  Hledejme objektivní pravdu, která jediná nám může otevřít oči.

29.2.2024

Stala se mi podivná příhoda, která se mnou pořádně zatřásla. Setkala jsem se s člověkem, který mi byl vždycky blízký. Znám ho jako dobrého, velmi obětavého člověka, který nikomu neubližuje a ochotně pomůže každému, kdo pomoc potřebuje. Měla jsem radost ze setkání. Mezi řečí padlo i jméno Putin. V tu chvíli na mne tento přátelský člověk vylil ne kbelík, ale vagon těch nejstrašnějších nadávek a nenávisti, že jsem zůstala ohromená. Choval se ke mně v tu chvíli jako k zákeřnému nepříteli, jako k Putinovci. To se stalo včera a já jsem z toho byla až do večera zmatená. Dnes je to jiné. Vím, že je to stále stejně dobrý člověk, který nikomu neubližuje a pomůže každému, komu může pomoci a mám ho stále stejně ráda. Vím, že on mne má také rád a jeho výtky nepatřily mně, ale mému umírněnému pohledu na situaci ve světě. Asi  je teď zmatený z toho, co na mne vyklopil. Nebyl to ve chvíli, kdy na mne křičel, on,  ale ideologie kterou prostě přijal a kterou politici obhajují svá špatná rozhodnutí. Já  jsem touto příhodou pochopila sílu a temnotu nenávisti. Nenávistná myšlenka je původcem nenávistných slov a od nenávistných slov je už jenom krok k nenávistným činům. Nejde jen o činy nebo slova. Ty jsou už jen vyvrcholením špatné myšlenky. Nejde jen o slova a činy, které vnímáme svými smysly, jde o nenávist jako energetický proud, který dopadá nejen na nás lidi, ale na celou přírodu (rostliny, zvířata a možná i vzduch, vodu a horniny) a poškozuje ji. To jemné, neviditelné a nehmatatelné, je důležité i k existenci hmoty (a možná důležitější než hmota). Je to můj názor, ke kterému jsem v průběhu života dorůstala a teď jsem o této věci přesvědčena. Dobrým a nezbytným průvodcem života a existence je láska vyjádřená pochopením, milosrdenstvím, odpuštěním, pomocí atd. a té se musíme učit.

18.2.2024

Začala doba postní, tj. doba pokání a doba zamyšlení nad sebou a nad tím, v čem bychom mohli být lepší. Neznamená to, že se změníme mávnutím proutku. Nedostatky v naší povaze nám asi zůstanou, ale znamená to zamyslet se nad nimi a pokud si uvědomíme, že bychom to nebo ono neměli udělat, zkusme se tomu vyhnout. Pokud se máme někomu omluvit nebo něco aspoň trochu odčinit, udělejme to. Učme se mít rádi život v pokoře a skromnosti a učme se mít rádi nejen svou rodinu (v dobrém i zlém), ale všechny lidi, i ty, kteří nám jdou na nervy. Připusťme si, že u nikoho nemůžeme obsáhnout celou jeho osobnost a tím mu plně porozumět. Snadno se nám odsuzuje, Soud však ponechejme Bohu, který jediný vidí do naší duše a úloze našeho života. Odsoudit můžeme jen špatné činy, nikoliv člověka. Nikomu nepřejme nic zlého, nikoho nesuďme ať nejsme v naší poslední hodině souzeni. Modleme se za své rodiny, za náš národ, za mír ve světě i za ty, kterým bychom se rádi vyhnuli. Modleme se a odpouštějme. Jsme-li schopni odpuštění, bude nám také odpuštěno. Tomu nás učí Ježíš Kristus. 

Motlitba za sjednocení rodin

Drahý Ježíši, prosím, sjednoť všechny rodiny, aby získaly věčnou spásu. Modlím se, aby všechny rodiny zůstaly pospolu v jednotě s Tebou, Ježíši, a mohly se stát dědici tvého Nového ráje na zemi. Amen.

 

 

13.2.2024

Nedávno odvysílala ČT ART film Sbohem pane profesore.  Před velmi mnoha lety jsem četla knihu, podle níž byl film natočen, a chtěla jsem si tento milý příběh oživit. V současné době, kdy se toho pozitivního dovídáme velmi málo, byl pro mne ten film jako kdyby zazářilo světlo z jiného světa nebo přímo z nebe. Byl to příběh osamoceného profesora, kterého se jeho studenti trochu báli a trochu se mu posmívali. On to věděl, přesto měl své studenty nade vše rád a oni to časem pochopili. On prostě  neměl ve svém srdci nic než lásku. Nepotřeboval tresty a byl nesmlouvavý, nevtíravý, věrný svému povolání i chlapcům, které učil. Ti to časem pochopili, zamilovali si ho a vážili si ho. Ať už je život jakkoliv těžký, pokud je doprovázený láskou, stojí zato jej prožít. Nic než láska, to  je asi ten předpovězený Boží ráj na Zemi. Pokud se my lidé takto proměníme, stane se to. Já věřím, že k tomu opravdu dojde, možná za sto nebo několik set let, pokud začnou lidé řídit své kroky láskou ve svém srdci a zapomenou na všechny závisti, nenávisti, sobectví a egoismus.

11.2.2024

MODLITBA ZA ZASTAVENÍ ROZŠÍŘENÍ VÁLKY

Ó, můj sladký Ježíši, odvrať války, které ničí lidstvo.

Ochraňuj nevinné před utrpením.

Ochraňuj duše, které se pokoušejí přinést opravdový mír.

Otevři srdce těch, kdo jsou postiženi bolestí války.

Ochraňuj mladé a zranitelné.

Zachraň všechny duše, jejichž život je zničen válkou.

Posilni všechny, drahý Ježíši, kdo se modlí za duše všech Božích dětí, a uděl nám milost snášet utrpení, která nás mohou postihnout během bojů.

Prosíme Tě úpěnlivě, zastav rozšíření války a přiveď duše do svatého útulku tvého Srdce.

Amen.

 

5.2.2024

Žijeme různé životy, různé osudy, se kterými se nějakým způsobem vyrovnáváme. Mnohdy se nám nelíbí, že někteří lidé (i celé rodiny nebo národy) se mají lépe než většina ostatních, a tak vznikají vzpoury a revoluce, které sice na určitý čas poskytnou nespokojeným pocit svobody, odvety, moci, ale to vše je časově omezeno na léta nebo desetiletí. Bývalí pokoření, ze kterých se stali vládci, získají manýry předchozích vládců a znovu narůstá nespokojenost, která vede k další revoluci. Výjimkou není ani demokracie, kterou se současná doba tolik zaštiťuje. Demokracie není výdobytkem 19. nebo 20. století, ta má svůj původ jako „vláda lidu“ ve starověku. V Řecku za Perikla a v Říši římské v období před změnou letopočtu. Co vzniká násilím, je udržováno násilím. Převraty mají své pokořené a mrtvé, a nakonec vedou k další odvetě, další revoluci. Revoluce jsou (jásavé a bolestivé) epizody dějin, vždy dočasné. Duchovním základem každé revoluce je „nějaká ideologie“. Každá revoluce potřebuje nosnou ideologii. Tyto epizody nemají v porovnání s délkou dějin dlouhý život. Jsou to spíše výkřiky bolesti, zatímco dějiny vedou člověka svou (předurčenou?) cestou, vedou lidstvo vývojem. Vše zde na Zemi i ve vesmíru podléhá řádu a výjimkou nejsou ani lidské dějiny. Války a revoluce jsou jen milníky. Dějiny vytváří především lidské poznání a směřování k tomu dobrému, co vládne vesmíru, to znamená poslušnost Božím (přírodním) zákonům. Kdybychom žili všichni stejnými životy, měli všechno stejné, nebylo mezi námi a našimi osudy rozdílu, nebyli bychom lidmi, ale jen roboty. Rozdíly v našich životech i problémech mají svůj dobrý důvod. Kdyby nás nenavštěvovaly nemoci, nevážili bychom si zdraví, kdybychom nepoznali chudobu, bohatství by nám nic neříkalo, bez práce bychom neznali slast odpočinku, asi bychom se nudili atd., atd. Na otázku „proč právě mne postihlo to nebo ono zlé“, je také odpověď. Ježíš v evangeliu říká, že do království Božího nemůže přijít nikdo, kdo nebude mít zaplaceno do posledního haléře. Proto si važme života, radujme se a pokorně přijímejme rány, které nám život přináší. Nikdy neoplácejme zlé zlým  a odpouštějme. Budeme-li milosrdní, dostane se nám milosrdenství. Co v životě zasejeme, to se nám vrátí – ať dobré, či zlé.   

Modleme se prosím, za sebe navzájem, za rodinu, za náš národ, za celý svět. A děkujme za vše dobré. Jestli tato doba něco potřebuje, tak je to velmi mnoho upřímných modliteb.

 

3.2.2024

Bohu nikdy nezáleželo na tom, jak jsme bohatí, mocní nebo slavní, ale jak ovládáme sami sebe a jaké  máme srdce. Vyzdvihuje pokoru, schopnost pomoci druhému, rozdělit se s potřebným o to, co mám a řadu dalších dobrých vlastností. To vše jsou projevy lásky a to vše posiluje naši vnitřní důstojnost. Výjimku neměl ani Ježíš. Ten se na své poslání připravoval čtyřicetidenním půstem v poušti. Až k takto oslabenému přišel ďábel, aby ho pokoušel. Nabízel mu vše, po čem by ruka člověka v Ježíšově situaci hbitě sáhla. Chtěl za to jenom to, aby se mu Ježíš poklonil. Ten však odolal jeho lákavým nabídkám a zůstal věrný Bohu-Otci.

Žijeme v nejisté době, kdy není ochota ke smíru. V době duchovní temnoty, kdy vládu nad světem přebral antikrist. Místo řádu se prohlubuje chaos, lež a nenávist. Je velmi těžké udržet si vyrovnanost a klid, když nám sdělovací prostředky předkládají vše negativní. Ve  spoustě protikladných informací, kdy se mnohé zamlčuje a jiné zveličuje, je velmi těžké najít pravdu. Pravda si žije svým vlastním životem.

Nechejme velké pozemské pravdy povolanějším a žijme svůj život podle svého svědomí tak, abychom se vůči nikomu neprovinili. Svědomí je dar Boží a když si je udržíme čisté, udržíme si i vnitřní klid. Nemůžeme-li najít ochranu u lidí, hledejme ji u Boha.

 

Mirjana Soldo, 29.1.2024 Medjugorje

Proč bychom se měli bát co se může stát zítra, když ani nevíme, co se stane za hodinu? Jediná věc, které bychom se měli bát, je hřích, protože nás odvádí od Boha.

Strach z budoucnosti a strach z tajemství plýtvají naším drahocenným časem zde na zemi. Tvoje budoucnost může dnes skončit. Proto bychom si měli vážit a milovat život zde na zemi, dokud trvá.

Takže pokud nás Matka Boží ujistí, že Medžugorje je naplněním Fatimy a že její srdce zvítězí, je to poselství naděje a ne zkázy. Připomíná nám, že se nemáme čeho bát, když s ní kráčíme po životní cestě.

 

Poselství Panny Marie 25.1.2024 v Medžugorje

„Drahé děti! Ať je tento čas časem modlitby.“

27.1.2024

Dosud jsem se ve svých zamyšleních nezabývala půstem. Je  to možná proto, že já sama s tím mám trochu problémy. Půst není dieta, abychom zhubli. Půst je podobně jako modlitba dar a žádá jej od nás Ježíš i Marie. Když si něco odřekneme, prospějeme tím nejen sobě, ale ještě někomu jinému. Jídlo, které si odřekneme (např. pamlsek), získá někdo jiný, možná i vzdálený. Nemusí to být náš pamlsek, ale třeba večeře pro něj nebo jeho děti. Netýká se to jen jídla, odříct si můžeme ledacos. Když ovládneme náš vlastní vztek, možná zabráníme i vraždě. Podobně platí, že když někomu pomůžeme přímo, tato pomoc se nám vrátí, až ji budeme potřebovat. Takhle funguje Boží hospodářství. Platí to i opačně. Dopustíme-li se něčeho zlého, ve zlém se nám to v průběhu života nebo po smrti vrátí. Ježíš nás upozornil, že každý musí zaplatit do posledního haléře. My pro to máme přísloví: Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Špatné si nadělujeme tím že se vzdalujeme z bezpečné zóny Ježíšova milosrdenství, lásky a ochrany.  On přetéká milosrdenstvím pro každého, kdo svých špatných činů upřímně lituje. Opravdu upřímně.

Modleme se za národy ve válce a jejich vojáky, kteří nemají volbu.

21.1.2024

Konec roku 2023 byl pro mnoho lidí a tím i pro naši republiku velmi vzrušený. Nechci psát pod dojmem tragedie, k níž došlo na Filosofické fakultě UK, ani o jejím pachateli. Můžeme ho slovně odsoudit, ale tím to končí. On už podléhá jinému soudu.

Pokud je to možné, vyhýbejme se krutostem, do nichž nás vtahují média. Snažme se pochopit dobu, ve které žijeme a neodsuzujme všechno, čemu nerozumíme. Zamysleme se, jací bychom byli, kdyby nám teď bylo patnáct nebo dvacet let. Je to doba velkých převratů a může vykrystalizovat v něco úplně jiného. Věřím, že se to stane. Věřím, že člověk jako biologický druh pochopí, že jsme se stali lidmi proto, abychom posilovali lásku, přátelství, krásu a rozvoj všeho dobrého, co nás přibližuje k Bohu – Stvořiteli. Ježíš tomu říká  Království Boží na Zemi. Nevznikne to za deset, dvacet a možná ani za sto let, ale stane se to. Ta krásná šťastná doba, kdy nebude nikdo ubližovat  a nebude nikomu a ničemu ubližováno, přijde, až lidé otevřou dveře Duchu Svatému. Lidé se naučí žít šťastně, před tím však bude muset lidstvo projít utrpením, aby pochopilo, v čem je lidské štěstí. A to je možná právě tato doba. Trápení nám dává šanci stát se moudřejšími. Zakládejme aspoň taková maličká království boží v rodinách, mezi sousedy, na pracovišti. Království Boží je království lásky, přátelství, pomoci, odpuštění a důvěry. Pracujme na tom a třeba skončí války a nové nezačnou. Modlitbou pomůžeme dobru nejvíce.

5.1.2024

Šíří se různé předpovědi o budoucnosti, lidé lační po proroctvích. S proroctvími to však není jednoduché. Vidění budoucnosti je věcí inspirace a ta může přijít odkudkoliv. Myšlenky, které vytvoříme, nemusí zaniknout v okamžiku, kdy na ně zapomeneme, ale nejspíš zůstávají v prostoru a někdo je může zachytit. To je jeden zdroj inspirace, inspirace však mohou být i daleko závažnější. Mohou pocházet od Ducha svatého, ale i z druhé strany, od toho Zlého. Lze to rozlišit, Duch svatý nás nestraší, ale naopak nám dává naději.

Všichni jsme v rukou Božích a Bůh je Láska. Celý vesmír je dílem veliké lásky a láska v našem srdci nás vede k Bohu. Cestu nám ukazuje Ježíš svým životem, smrtí a z mrtvých vstáním, ale i svým učením, které nebylo mnohomluvné. Vyprávěl kratičké poučné příběhy (podobenství), aby tomu lidé byli schopni porozumět. Jeho matku Marii, naši přímluvkyni, nám dal Bůh pro tuto dobu. Oba, jak Ježíš, tak Marie byli lidmi a hlásí se k nám, pomáhají nám a důvěra v ně podpořená modlitbou je lepší než všechna proroctví. Ze zkušenosti vím, že nejvíce nám pomáhají modlitby.

30.12.2023

Člověk je složen ze dvou částí. Pokud bych jej přirovnala k počítači, tak tělo by bylo hardware a myšlenky, slova a činy software. Jak Bohu, tak ďáblovi jde o to, jak přemýšlíme, mluvíme a konáme. Bůh nám v době Mojžíšově Desaterem Božích přikázání jasně vymezil, co po nás chce. Dal nám soubor příkazů, návod dobrého chování. Nesvázal nás tak, abychom to nemohli porušit. To bychom nebyli lidmi. Ponechal nám svobodnou vůli, abychom se mohli rozhodovat mezi ANO – NE. A my se rozhodujeme, často pod tlakem myšlenek, které jsou nám inspirovány minusovou stranou. Bůh nás nechává v relativním klidu, zná svého člověka do poslední buňky i stínu myšlenky a přijde nám v rozhodování  na pomoc, pokud ho o to požádáme. Ďábel je neúnavný pokušitel a chce člověka odklonit od Boha a přirozeného způsobu života, který nám Bůh určil. My se můžeme bránit svou vůlí a hlavně tím, že špatné myšlenky zaženeme hned v zárodku a nedovolíme jim, aby nás přerostly. Bůh nehledá velikány, on je stvořil tím, že jim dal výjimečný talent, On miluje prosté lidi, ty nejmenší mezi námi stejně jako ty největší a chce po nás jen lásku a dodržování pravidel, která nám dal, abychom se nemuseli jeden druhého bát.   

 

MODLITBA ZA MLADÉ LIDI

Matko Spásy, prosím tě, oroduj za milosrdenství pro mladé duše, které jsou ve strašné temnotě, aby poznaly tvého milovaného Syna, jenž přišel zachránit celé lidstvo.

Nenechej ani jedinou duši padnout stranou, nenechej ani jedinou duši odmítnout jeho velké milosrdenství.

Modlím se, Matko, aby všechny byly zachráněny, a prosím tě, abys přikryla tyto duše tvým svatým pláštěm a poskytla jim ochranu před mistrem klamu, kterou tolik potřebují. Amen.

 

24.12.2023

Tento den je požehnaný navzdory hrůze, kterou prožila Praha před několika dny. Neproklínejme nikoho. I ten, kdo se dopustí zločinu, je jen obětí Satana. Raději věnujme těmto lidem modlitbu.

MODLITBA ZA MÍR NA SVĚTĚ A K ODVRÁCENÍ ATOMOVÉ VÁLKY.

Ó, můj Ježíši, snažně Tě prosím o milosrdenství pro ty, kteří trpí strašnými válkami. Prosím, aby byl dán mír těm zmučeným národům, které jsou slepé k pravdě o tvé existenci. Prosím, pokryj tyto národy mocí Ducha Svatého, aby zastavily svoji honbu za nadvládou nad nevinnými dušemi. Měj milosrdenství se všemi tvými zeměmi, které jsou bezmocné proti ďábelským ukrutnostem, které pokrývají celý svět. Amen.

Váš Spasitel 

Ježíš Kristus

 

21.12.2023

Vánoce jsou na dosah ruky a ruce českého národa jsou štědré. Adventní koncerty plní pokladny organizací, jež se starají o postižené lidi, vrchovatě. Nejsme lhostejní k chudobě a bolesti, a to je jedna z vlastností, kterou do nás vložil Stvořitel. Schopnost podělit se třeba i o málo, které mám a pomoci tam, kde mohu pomoci, z nás dělá lidi milé Bohu. Vánoce jsou svátky lásky, obdarování, ale také sblížení. Zapomeňme na všechny křivdy a ublížení a buďme připraveni  podat ruku i tomu, koho jsme  z nějakého důvodu zavrhli. Jsme jen lidé, máme společné vlastnosti a také všichni chybujeme.

Přeji všem, kdo tohle budou číst, radostné Vánoce a požehnaný rok 2024.

12.12.2023

Člověk svou zvídavostí má snahu ovládnout všechno. Zemi, vodu i vzduch a ovládl dokonce i čas. Rozporcoval jej na úseky a stanovil jednotky. Velkou jednotkou je rok, který rozdělil na 12 měsíců, které se pravidelně střídají. Každý měsíc přináší něco jiného. Jarní měsíce nám dávají květiny, letní a podzimní úrodu a od zimy čekejme sníh, chlad, touhu zachumlat se do tepla. I přesto je prosinec, dvanáctý měsíc, největší mezi svými druhy. Prosinec je ve znamení narození děťátka, ve znamení lásky. Prosinec rozdává lásku, a právě toto chtěl Stvořitel po člověku. Aby vytvářel a rozdával lásku. Umíte si představit válku tam, kde by zcela chyběla nenávist a všechny její projevy? Láska je nejlepší hnací silou i ochranou.

10.12.2023

MODLITBA ZA ZASTAVENÍ ROZŠÍŘENÍ VÁLKY

Můj sladký Ježíši, odvrať války, které ničí lidstvo. Ochraňuj nevinné před utrpením. Ochraňuj  duše, které se pokoušejí přinést opravdový mír. Otevři srdce těch, kteří jsou postiženi utrpením války a zachraň duše, jejichž život je zničen válkou. Ochraňuj mladé a zranitelné. Posilni všechny, drahý Ježiši, kdo se modlí za duše  všech Božích dětí. Uděl nám milost snášet utrpení, která nás mohou postihnout.

Prosíme Tě úpěnlivě, zastav rozšíření války a přiveď duše do svatého útočiště Tvého Srdce. Amen.

1.12.2023

Žádná z předchozích generací nežila v takovém blahobytu jako my, ale také žádná nenahromadila takové hory odpadků jako my. Neodsuzujme minulost, když neznáme budoucnost. Lidé žili vždycky tak, jak jim to umožňovala příroda, společnost a stav poznání. Vyvíjí se příroda, ale i společnost. Dnes jsou národy bohaté, vzdělané, zabezpečené (?) proti všemu zlému a přece nejsme šťastnější, než byli naši předkové. Jsme náročnější ve všech směrech a naše nároky na nás dost tvrdě dopadají. Je třeba zamyslet se, co nám doopravdy chybí, abychom mohli být šťastnější a měli před sebou daleký výhled do budoucnosti. Nechybí nám pokora? Nemusíme mít všechno, nemusíme vidět a vědět všechno. Země je naší kolébkou i hrobem, prostě domovem, ale naším širším domovem je i vesmír. Za celým tím dílem, jehož nedohlédneme, stojí TVŮRČÍ INTELIGENCE a LÁSKA. My ji nazýváme BŮH. Jsme součástí tohoto úžasného nadrozměrného celku a naším úkolem je nezpronevěřovat se lásce, kterou od nás prostřednictvím Ježíše Krista žádá Bůh. Chce po nás lásku ke každému a ke všemu. Jsem přesvědčena, že kdyby bylo na Zemi více lásky, bylo by méně nepřátelství, válek, nemocí i přírodních pohrom.

28.11.2023

Poselství Panny Marie 25.11.2023 Marii Lunneti v Medžugorje

DRAHÉ DĚTI¨

VĚTRY ZLA, NEPOKOJE A NENÁVISTI DUJÍ ZEMÍ, ABY ZNIČILY ŽIVOTY. PROTO MNE NEJVYŠŠÍ K VÁM POSLAL, ABYCH VÁS VEDLA PO CESTĚ MÍRU A JEDNOTY S BOHEM A LIDMI. VY JSTE, DÍTKA, MOJE VZTAŽENÉ RUCE. MODLETE SE, POSTĚTE A PŘINÁŠEJTE OBĚTI ZA MÍR, POKLAD, PO KTERÉM TOUŽÍ KAŽDÉ SRDCE.

DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALY MOU VÝZVU.

14.11.2023

Poselství Panny Marie vizionářce Marii Lunetti v Medžugorje v září 2023

DRAHÉ DĚTI, VYBÍZÍM VÁS K SILNÉ MODLITBĚ. MODERNISMUS CHCE VSTOUPIT DO VAŠICH MYŠLENEK A UKRÁST VÁM RADOST Z MODLITEB A SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM. PROTO, DRAHÁ DÍTKA, OBNOVTE MODLITBU VE SVÝCH RODINÁCH, ABY MOJE SRDCE BYLO RADOSTNÉ JAKO V PRVNÍCH DNECH, KDYŽ JSEM SI VÁS VYBRALA  A MODLITBA ZAZNÍVALA VE DNE V NOCI A NEBE NEMLČELO, ALE DAROVALO TOMUTO MÍSTU MILOSTI MÍR A POŽEHNÁNÍ.

DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALI MOU VÝZVU.

25.10.2023

Poselství Panny Marie z Medžugorje 25.10.2023

DRAHÉ DĚTI, VĚTRY ZLA, NENÁVISTI A NEPOKOJE DUJÍ ZEMÍ, ABY ZNIČILY ŽIVOTY. PROTO MNE NEJVYŠŠÍ K VÁM POSLAL, ABYCH VÁS VEDLA PO CESTĚ MÍRU A JEDNOTY S BOHEM A LIDMI. VY JSTE, DÍTKA, MOJE VZTAŽENÉ RUCE. MODLETE SE, POSTĚTE A PŘINÁŠEJTE OBĚTI ZA MÍR, POKLAD, PO KTERÉM ŽÍZNÍ KAŽDÉ SRDCE. DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALI MOU VÝZVU.

ŽEHNÁ VÁM VAŠE MATKA MARIA.

 

18.10.2023

Modlitby nejsou jen slova. Hlásíme se jimi k Bohu, prosíme o pomoc a děkujeme za to, že se nám něco podařilo nebo že nás minulo něco zlého. Ve Vyznání víry říkáme: „Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění  hříchů, mrtvých vzkříšení a život věčný.“ To nejsou slova bez významu. Duch svatý je dárce života, pomáhá nám v těžkých situacích, je inspirátor myšlenek a mnoho jiného. Prosme ho o pomoc, když si nevíme rady. Církev založil Ježíš a pověřil Petra, aby byl Jeho zástupcem na Zemi. Společenství svatých – to jsou naši ochránci na nebi. Odpuštěním hříchů nám Ježíš v hodině smrti prokáže veliké milosrdenství, pokud budeme už za života litovat všeho špatného, čeho jsme se dopustili a poprosíme o odpuštění. Pokud budeme přijati, máme šanci na život věčný ve vyšší kvalitě. Prosme o to.

 

13.10.2023

Jaká je cena utrpení

Ježíš byl zbičován, korunován trním, utrpěl tisíce ran a nesčetná potupení, a nakonec byl ukřižován. To byla jeho cena za záchranu lidské společnosti. Vše podstoupil dobrovolně, beze slova protestu a bez nářku. Před svými žalobci  nehájil svoji nevinu. Jaký smysl mělo všechno toto utrpení? Věděl, že vina musí být odčiněna, aby zlo neovládlo svět. To je problém i naší doby. Zlo se ukrývá za velkolepými proklamacemi a má sílu zmást i národy. My malí máme pocit, že s tím nemůžeme nic dělat, ale to je omyl. Máme velikou sílu, udržíme-li si sílu ducha, vyrovnanost, pokoj, lásku ke všem lidem bez rozdílu, to znamená nikomu neubližovat a nikomu, ani tomu největšímu zlotřilci nebudeme přát nic zlého. Nezapomeňme také na respekt k Bohu. Nemůžeme se s ním rovnat nebo ho chtít přetrumfnout, můžeme jen poslouchat. Proto se držme Desatera a dobrých nebeských sil, ony nám v nejtěžších situacích pomohou. Jejich představitelem je Ježíš, obracejme se na něj a prosme Ho o pomoc a milosrdenství. Utrpení nevinných smiřuje Boha s člověkem.

 

25.9.2023

Poselství Panny Marie a Medžugorje

„DRAHÉ DĚTI, V TOMTO MILOSTIPLNÉM ČASE VÁS VOLÁM K MODLITBĚ SRDCEM. AŤ VAŠE SRDCE, DÍTKA, JSOU POZDVIŽENA K NEBI, ABY VAŠE SRDCE POCÍTILO BOHA LÁSKY, KTERÝ VÁS LÉČÍ A MILUJE NESMÍRNOU LÁSKOU. PROTO JSEM S VÁMI, ABYCH VÁS VEDLA CESTOU OBRÁCENÍ SRDCE. DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALI MOU VÝZVU.“

Co k tomu dodat? Maria nám říká, že žijeme v čase Boží milosti. Bez ní by nám bylo asi daleko hůř.

 

20.9.2023

Zamýšlela jsem se nad tématem „odpuštění“. Ježíš nám říká: „Nesuďte a nebudete souzeni. Buďte milosrdní a dostane se vám milosrdenství.“  

Ať už věříme v Boha či nikoliv, odpuštění nám zde na Zemi přináší úlevu, když je nám odpuštěno, ale i když odpustíme my sami někomu, kdo nám ublížil nebo nás zarmoutil. Když moje maminka umírala, požádala nás, abychom jí odpustili, i když nebylo co odpouštět. Chtěla překročit práh smrti s čistým štítem. Naši předkové věděli, že odpuštění má velký význam. V pozemském životě rozvazuje zauzlené vztahy a v posmrtném otevírá bránu do nebe. Moje babička ve večerních modlitbách prosila o odpuštění a odpouštěla všechno všem. Jako  malé děti jsme byli za každé provinění pokáráni nebo i potrestáni a museli jsme poprosit o odpuštění a slíbit, že už to nikdy neuděláme. Bylo nám odpuštěno a tím byla naše vina smazána a více se o ní nemluvilo. Odpuštění a lítost má význam i pro náš nadpozemský život. Litujeme-li upřímně svých provinění a snažíme se napravit, co je možné, dostane se nám odpuštění, ale jedině tehdy, dokážeme-li sami odpustit druhým. V Otčenáši se modlíme: „…odpusť nám naše viny,  jakož i my odpouštíme našim viníkům.“ Všechny naše dobré skutky jsou odměněny a za všechna provinění platíme, nejčastěji bolestí. Nemusí to být bezprostředně, ale platíme v průběhu celého života nebo i po něm.V současnosti je velká potřeba modliteb. Modleme se za své rodiny i za rodinu obecně, za sebe navzájem, za náš národ, za země ve válkách i za jednotlivce,  za které se nikdy  nikdo nemodlí. Modlitba je síla, využívejme ji k dobrému. I kletba je síla, kterou můžeme ublížit, to však nikdy, nikdy nevyslovme, ani si nepomysleme. Potrestali bychom především sami sebe

16.9.2023

Touha člověka po poznání a po dobytí poznaného je neuhasitelná. Lámeme si hlavu nad tím, jak mohly vzniknout pradávné monumenty (pyramidy, zahrady královny Semiramis atd.) a bereme za samozřejmé, že tyto velkolepé pradávné stavby každý den překonáváme. Je téměř neuvěřitelné, co člověk v současnosti dokáže. Výstavná města tyčící do stametrových výšek, dálnice rozdělující krajinu v nejtěžších přírodních podmínkách, podmořské tunely, velmi vyspělé zemědělství, vesmírné objevy, genetické manipulace a možnost proměnit člověka, získávání energie z obnovitelných zdrojů, umělá inteligence, atd.. To vše vynáší člověka po technické stránce velmi vysoko, otevírá nám to cestu do vesmíru, současně nás však nezdravé sebevědomí se zrychlujícím rozvojem techniky vzdalují od Boha. Dnešní člověk chce dokázat všechno sám a neuvědomuje si, že není ani na okamžik sám, že za ním stojí jak dobrá, tak dravá síla. Dravá nás nabádá: „Sáhni po čem chceš, všechno dokážeš. Sáhni třeba po vesmíru, i vesmír bude tvůj.“ Ano, to je jedna cesta, cesta neustálého boje.  

Bůh nám však nabízí kromě techniky i jinou cestu, založenou na pokoře, lásce, tiché důvěře, bez pokořování času, vzdáleností, chladu i žáru ve vesmíru. Bůh nabízí cestu pokroku v rámci poslušnosti Božích přikázání. Jednou nohou jsme už vykročili do vesmíru, bude nám dovoleno udělat i druhý krok? Vesmír je náš široký domov a je v něm podobně jako na Zemi to dobré i zlé. To opravdu zlé je vždy připraveno vstoupit. Nedovolme, aby se tyto dveře zplna otevřely. Je to boj o člověka a člověk se může stát obětí nebo vítězem podle toho, kterou stranu si v tomto boji zvolí.

Bůh si přeje, abychom se měli dobře, rozvíjeli se, využívali výhody techniky, ale v rámci Božích pravidel.

28.8.2023

Bůh stvořil člověka tak, aby žil v souladu s přírodou a tím i šťastně. Člověk však přijal od ďábla nabídku poznání dobrého i zlého, a stal se sobcem - „Vše pro člověka“.

Takové nás Stvořitel nechtěl. Očekával od nás růst ducha, lásky k sobě navzájem, ke všemu živému, ale i  neživému, zkrátka respekt před přírodou. Měli jsme být dobrými hospodáři planety, kterou nám dal Bůh k životu. Měli jsme v pokoře před Bohem i přírodou s uvědomělou odpovědností budovat svůj hmotný svět, a nezanedbávat růst ducha, který by nás proměňoval v bytosti přibližující se Bohu. Pokud lidé důvěřovali Bohu, vychovávali své děti s přísností. Zažila to ještě i předválečné  generace, i když mnohé už bylo rozvolněno. S růstem  techniky rostlo sebevědomí člověka a člověk přestal potřebovat Boha. Tím ztratil respekt a přestal brát vážně Desatero Božích přikázání. Dnes je paradoxně normou vše, co se liší od původního Stvořitelova záměru. Je to skutečný zápas mezi Bohem a Jeho protivníkem. Dá se to změnit? Věřím, že ano. Změňme sebe, ale hlavně začněme vychovávat své potomky. Ne věčným kázáním, mentorováním, to se zprotiví. Buďme příkladem dobroty, lásky, rozvážnosti, odpovědnosti, rozeznáváním dobra a zla. Buďme čestní, spravedliví, chápaví, milosrdní a přísní k sobě i k dětem. Rozvíjejme jejich schopnosti a  už odmalička je učme rozeznávat, co je dobré a co zlé. Potřebují poznat, když se proviní a je správné, když poznají i pokárání a přiměřený trest. Učme je tak odpovědnosti. Držme se prostého rozumu a udržujme si čisté svědomí. Důvěra v Boha a modlitby je bonus, který nám přinese do duše pokoj a otevře nám cestu k požehnání a ochraně v těžkých časech

10.8.2023

Duch války sílí. Evropa i Amerika, vlastně celý svět, zbrojí a generálové se stávají nejdůležitějšími poradci vlád. Co my prostí lidé můžeme dělat? I když jsme malí, nejsme bez možnosti. Mějme se navzájem rádi a pomáhejme si. Nikomu nezáviďme bohatství, moc nebo cokoliv jiného, nikoho nesuďme. Přejme každému jen to dobré a věřme v Boží spravedlnost. Každý jsme se narodili pro nějaký úkol, třeba jen malý, který nás má vychovávat, změnit nebo posílit něco v naší povaze. To platí i pro ty nejbohatší a nejmocnější. Možná jsou zkoušeni, jak se svým bohatstvím a mocí naloží. Jak tím prospějí ostatním. Všichni se učíme a připravujeme se na něco vyššího, co dosud neznáme. Důvěřujme Bohu, a spoléhejme na Ježíše Krista. On po nás chce důvěru, lásku a modlitby, mnoho modliteb. To je cesta, jak se může zmírnit i to nejhorší, změnit nezměnitelné, vzdálit to, co je za dveřmi. Pomozme Panně Marii, která se za nás přimlouvá u svého Syna a žádá o modlitbu růžence. Víra – důvěra v Boží pomoc, která chybí většině lidí, může změnit svět.

30.7.2023

Byli jsme upozorněni na všechny velké události nedávné doby několik let předtím, než se staly (válka v Jugoslávii - 10 let, válka v zálivu, změna papeže, arabské jaro - 3 roky, globální očkování – 10 let, atd.) a vždy jsme byli požádáni o modlitby, aby se tomu předešlo. Téměř nikdo nebral tato upozornění vážně. Dnes nad námi visí hrozba velké války s arzenálem schopným zničit planetu Modlitbami  můžeme získat ochranu. Modleme se za své rodiny, za náš národ a hlavně za to, aby nedošlo ke světové – nukleární válce. Všechno, co bylo předpovězeno, se z větší části stane, leccos však může být zmírněno našimi modlitbami. Modlitby přinášejí pokoj duše a požehnání, proto se modleme i za věci, které nevidíme nebo jim nerozumíme.   

23.7.2023

Všichni jsme stvořeni na principu lidské DNA a přitom jsme tak různí. Byl to Boží záměr, že se svými vlastnostmi lišíme? Určitě ano. Kdybychom byli všichni ve všem stejní, neměli bychom si co říci. Jsme různí, Bůh nám však dal také možnost pracovat na tom, abychom se lišili i v dobrém. Dal nám na rozdíl od jiných tvorů svobodnou vůli, schopnost porozumění, učení, schopnost tvůrčího myšlení. To vše nám umožňuje měnit se, vyvíjet se. Řekl nám také, co je dobré a co zlé. V současnosti se to dobré se zlým promíchává do té míry, že to často ani nerozeznáme. I ten největší „zloduch“ umí vytvořit přijatelnou ideologii, ve jménu které páchá své zločiny.

Nedejme se ničím mýlit. Máme přírodní zákony a Desatero Božích přikázání, které bylo vytesáno do kamenných desek, ale také prostý rozum, který nám umožňuje rozlišovat hranice uměřenosti, tzn. rozpoznat, že čeho je mnoho, toho může být i příliš (příliš bohatství, pohodlí, zatěžování přírody atd.).

Pamatujme, že základem naší lidské existence je rodina, práce a udržení dobrých vztahů. Modleme se za nemocné, za lidi sužované přírodními pohromami, válkami, i za ty, co války vyvolávají. Nepřejme jim nic zlého,  s těmi si to vyřídí sám Bůh.     

20.6.2023

Dějiny se nějakým způsobem vyvíjejí, někam směřují, a ne všechno je nám srozumitelné. Mnoho lidí je spokojených a zvláště mladí před sebou vidí zářivou budoucnost. Jsou také lidé, a není jich málo, kteří se budoucnosti obávají, mají strach nejen o sebe, ale i o budoucí generace. Nechci být v této věci soudcem. Pokud jsem správně pochopila evangelia, není tato Země naší konečnou stanicí. Zde získáváme zkušenosti, jimi jsme vychovávaní, připravujeme se na jiný způsob naší existence (života) a v jiném rozměru. Všechno bude jiné.

To ví i náš nepřítel Satan a chce nás strhnout do své moci a do svého prostředí. Zdá se, že už formuje značku, kterou si bude chtít přivlastnit většinu lidstva. Pokud ji přijmeme, nic už nás z jeho moci nevysvobodí. On nás nemůže ukrást, musíme se mu vydat sami svými činy, proto je tak důležitá výchova. Dejme pozor, aby výchova našich potomků neobsahovala prvky, které přispěly i k zániku předpotopní civilizace. Bible se k tomu vyjadřuje jen krátce, ale zmiňuje, co napáchali nehodní duchové.

 

POSELSTVÍ PANNY MARIE Z MEDŽUGORJE 25.6.2023

DRAHÉ DĚTI, NEJVYŠŠÍ MI DOVOLIL, ABYCH BYLA S VÁMI, ABYCH ZA VÁS PROSILA,  ABYCH VÁM BYLA MATKOU A ÚTOČIŠTĚM. DÍTKA, VRAŤTE SE K BOHU A MODLITBĚ A BŮH VÁM HOJNĚ POŽEHNÁ. DĚKUJI VÁM, ŽE JSTE PŘIJALY MOU VÝZVU.

16.6.2023

Ve vesmíru vše viditelné i neviditelné podléhá řádu, který mu stanovil Stvořitel, a  vše musí být v rovnováze. Každá, i ta nejmenší částice hmoty má stanoven svůj úkol. Svůj úkol máme i my, lidé. Stanovil nám jej Stvořitel a vše bylo čisté, dokonalé, dokud do stvoření hotového člověka nevstoupil Satan – pokušitel a nesvedl člověka na nesprávnou cestu. Bůh nám i přesto ponechal svobodnou vůli,  možnost rozhodovat se, bránit se, a tím byl Satanův záměr zcela ovládnout člověka oslaben. Je tedy na nás, jací chceme být a za své myšlenky, slova i činy se Bohu zodpovídáme každý sám. Myšlenky nás napadají nejrůznější, jen nesmíme dovolit, aby nás špatná myšlenka ovládla. Zlá myšlenka má snahu ovládnout nás, manipulovat s námi, proto ji musíme zahnat hned v zárodku, dřív  než zesílí a promění se ve slova nebo dokonce v činy. Vše zlé je spojeno se Satanem, vše dobré  s Bohem – Láskou. Láska má mnoho podob a je tvůrčím principem ve vesmíru. Aby vzniklo něco velikého, krásného, dobrého, je k tomu potřeba velmi mnoho lásky. Ježíš nám svou láskou, vyjádřenou nesmírnou obětí, otevřel cestu k věčnému životu. Nejde tedy jen o současný život, ale hlavně o ten budoucí, v jiné podobě, na nějž se připravujeme životem ve hmotném těle zde na Zemi. Ježíš řekl o lásce něco v tomto smyslu: I kdybys byl nejbohatší nejchytřejší nejsilnější nejmocnější nejuctívanější člověk, ale neměl jsi lásku, nic bys nebyl, nic bys pro Boha neznamenal. (není to citát, citovala jsem jen myšlenku). Tento příběh neskončil ukřižováním, ale pokračuje každý den.

Sv. Pavel píše Korintským 13:4-8 B21

Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. Láska nikdy neskončí. 

 

2.6.2023

DARY  DUCHA  SVATÉHO

1. Dar moudrosti

2.        porozumění

3.        rady

4.        statečnosti

5.        poznání

6.        zbožnosti

7.        bázně před Bohem  

Prosme v modlitbách hlavně o dar moudrosti a porozumění, požádejme o radu, když ji potřebujeme, statečnost zažene úzkost a nezapomínejme na bázeň před Bohem. Zbožnost je věcí víry.   

Ctnosti

Je sedm ctností, tři božské a 4 lidské, víra, naděje a láska a moudrost, spravedlnost, statečnost a umírněnost, první tři jsou nadpřirozené, další 4 základní.

 

Sedm hlavních hříchů

Pýcha (latinsky superbia)

Pýcha je definována jako touha po vyšší atraktivitě a důležitosti než mají ostatní. Slovo pýcha se dá také vyjádřit jako: nadutost, domýšlivost, vyvýšenost, přehnaná sebeúcta, nerozumná nadřazenost kvůli kráse, bohatství, postavení ve společnosti nebo nadání. Pýcha se projevuje nadřazeným chováním. Jedná se o chorobný stav srdce. Opakem pýchy je pokora.

Lakomství (latinsky avaritia)

Lakomství, též lakota, se vyznačuje neochotou se dělit s bližními nebo potřebnými.

Závist (latinsky invidia)

Závist je pocit nelibosti při úspěchu nebo štěstí jiného člověka. Vzniká tehdy, kdy určitá osoba vášnivě touží po majetku (nebo vlastnostech) druhé osoby. Závist může vyústit v pomlouvání nebo poškozování druhé osoby, ke krádeži, nebo k sabotáži.

Hněv (latinsky ira)

Hněv se projevuje nezvladatelnými pocity zlosti a nenávisti vůči jiné osobě, ale i vůči sobě samému.  

Smilstvo (latinsky luxuries)

Smilstvo označuje nevěru, nestálost ve vztahu k jednomu jedinému partnerovi v manželství.

Nestřídmost (latinsky gula)

Nestřídmost, též obžerství, se vztahuje k přílišnému požívání nápojů i potravin, ale i ke zbytečnému kupení věcí.

Lenost (latinsky acedia)

Lenost, též malomyslnost, duchovní znechucenost. Projevuje se jako absence víry v sebe, víry v Boha, snahy cokoliv zlepšit i jako nezájem uskutečnit svoje dobré úmysly.